Dnes jsem viděla podobný balón na obloze. Nebyl tak krásně zdobený, zato mi díky pohledu na něj přišla zpráva pro vás...
Kdybychom se na svět dívali z výšky, jako bychom byli v košíku takového výletního balónu, mohli bychom vidět nejen kousky, viděli bychom širší záběry. Čím výš bychom stoupali, tím širší by byl náš "záběr".
Když stojíme na cestě, nevíme odkud kam vede. Abychom na to přišli, potřebujeme se pohybovat jedním směrem. Pokud budeme posuzovat cestu podle každé její části, zjistíme, že nám některé fragmenty nedávají smysl, jiné nám mohou připadat zbytečné, něco můžeme vnímat jako slepou uličku nebo odbočku, která nás svede z cesty.
Jakmile sedíme v balóně, vidíme svět s odstupem. Už nevnímáme malé fragmenty, vidíme "bigger picture" (promiňte mi ten anglický výraz, ale plně vystihuje to, co teď popíšu). Tedy vidíme širší záběr, můžeme vnímat nejen kousek cesty, ale i to odkud kam se vine, kdo po ní jde, co nese, vidíme kde cesta končí, proč končí a kam se můžeme vydat pak. Tím, že vystoupáme výš, jsme schopni vnímat mnohem jemnější aspekty. Už neposuzujeme malé drobnosti, protože vidíme, že vše se vším vzájemně souvisí. Začneme vnímat jednotu.
Při pohledu odspoda vzhůru se svět opět jeví zcela jinak. Nevidíme sebe, ale můžeme vidět kapky deště, oblaka, slunce, větve stromů, ptáky létající ve výškách. Když se díváme odzdola vzhůru, připadáme si maličcí, nicotní, vše je tak daleko, vidíme to, a přitom je to pro nás nedosažitelné.
Kdo jednou vystoupal vzhůru a ví, že na svět se můžeme dívat z mnoha různých perspektiv, ztrácí pojem nicotnosti, nedůležitosti a nedosažitelnosti. Ví, že je možné něco víc, než si dříve myslel. Ví, že i když něco nemá právě v tento okamžik, neznamená to, že by to bylo nemožné nebo nedosažitelné.
Vědomé vědomí nepochybuje, nepotřebuje důkazy, utvrzování, přesvědčování, manipulaci, hrůzu ani strach. Vědomé vědomí ví. Nemusí nikoho přesvědčovat.
Pojem času pro nás - lidi žijící v hmotném světě - probíhá lineárně. Máme tu minulost, okamžik právě probíhající, tedy přítomnost a to, co přijde - budoucnost. Pokud si čas představíme z perspektivy výletníka balónem, můžeme celý záběr uvidět v jeden okamžik. Pocit lineárního průběhu vzniká díky pobytu "dole". Je třeba se přesunout z bodu A do bodu B. Vzniká pocit času. Ve skutečnosti už to tu všechno ale je, jen to neumíme vnímat, neumíme to pojmout, neumíme si představit jaký je svět z pohledu z balónu, pokud jsme ještě nevystoupali do vyšších sfér.
Jakmile se ale ve vyšších sférách jednou ocitneme, pochopíme, procitneme. Vidíme souvislosti, vnímáme z dalších perspektiv.
Mějte báječný den, každý den, každý okamžik svého bytí. Každý den je jedinečný, úžasný, každý den je příležitostí žít ho naplno, užívat si ho, a to za každých okolností.
Jolana
www.spokojeny-zivot.cz
Poznámka: Seznam aktuálních seminářů v Centru Pohyblivý svátek Brno.
foto: zdroj morguefile.com
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
I negativní situaci lze přetavit ve prospěch
Kdyby vám před covidem někdo řekl, že přijde doba, kdy bude zakázáno volně dýchat, jít si pro rohlíky bez respirátoru nebo se volně projít t...
-
Dnešní poselství, které pro vás přepisuju, přišlo nečekaně. Původně jsem chtěla psát něco úplně jiného. Pokorně umožňuju, aby mohlo přijít t...
-
Příběhy, které s vámi sdílím, vycházejí z mých vlastních zkušeností. Životní lekce přicházejí a dávají mi příležitost si vyzkoušet nakolik u...
-
Že takhle doba bude náročná, jsem věděla. V klidu přichází ty největší a nejnáročnější zkoušky. Není kam utéct, všude je zavřeno, do práce ...




Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za komentář:)