Proč upustit od starého způsobu myšlení....

Děkuji několika mým blízkým dušičkám, které mi předložili velmi důležité téma....Vlastně jsem o tom ani nepřemýšlela... a vtom začli přicházet informace.....a tak dovolte abych předala co přišlo.....

V životě prahneme po příjemných zážitcích. Vybíráme si situace, které v nás navozují příjemné pocity. Vědomě volíme raději to, co známe, často se zaměřujeme na druhé, abychom neřešili sami sebe....

Kdykoliv se k nám blíží změna, přemýšlíme jak to udělat, aby se ona změna nemusela stát. Často volíme změnu sami u sebe jen aby situace zůstala tak, jak je...protože pokud bychom zvolili změnu celé situace, byli bychom donuceni vystoupit z bezpečné zóny a vstoupit do neznáma...

Odmala se učíme, že jistota je to "dobré" a nejistota to "špatné". Učíme se vzorce, založené na těchto dvou zásadách a pak je během života neustále uplatňujeme....To už není vědomé, toto je nevědomé jednání. Automatické. Vezmeme pár příkladů.

Takový pejskař....Každý den jde alespoň 3x s pejskem na procházku. Možnosti jsou omezené, pokud nevyjíždíte dál z domova, každý den se vám naskytne možnost....jít doleva? jít doprava? a my volíme....Tady to ještě děláme vědomě....Kdo má pejska už dlouho tak určitě zažil moment, kdy vyjde ven a nechce se mu přemýšlet na kterou stranu se vydat...nechá psa, ať si vybere... a jdete...často přemýšlíme o něčem svém, nevnímáme stromy okolo, kytky okolo, jsme ve své hlavě....rozebíráme co se stalo, co se stane....a nejsme v přítomnosti...."vždy, když jedeme automaticky, nejsme v přítomnosti".... a "vždy když jsme v přítomnosti, žijeme vědomě"....

Proč se stále obáváme změn? Třeba manželství....co vše jsme ochotni a schopni vydržet v manželství, a to i přesto, že jsme týráni, podváděni, ponižováni a jinak snižováni....A proč to děláme? Protože jsme se naučili vydržet to, co známe, abychom nemuseli vystoupit ze zaběhlého chodu a vstoupit do nové, nepoznané zóny...
Víme, co opouštíme ale nevíme, co nás čeká pokud to opustíme....

Jednáme dle zásady "lepší vrabec v hrsti než holub na střeše"....Jsme spokojeni s málem....a tento scénář si převádíme do celého života. A pak, kdykoliv nastane změna, kdykoliv přijde něco nového, bojíme se....Protože nevíme, co přijde.... a naučili jsme se, že neznámo je nebezpečné.....

Toto nemá co dočinění s reálným nebezpečím, kde podvědomě, instinktivně cítíme nebezpečí.....kdo žije intuicí, ví, že srdce ho vždy bezpečně dovede do přístavu. Ale kdo se rozhoduje na základě strachu, vypíná intuici a řídí se mozkem....Intuice dokáže jít dál než mozek...možnosti mozku jsou omezené, ale intuice - to je napojení na vyšší energie, na naše vyšší já, na Božské energie....

Příklad další komfortní zóny je zdraví. Často volíme tabletku na bolest hlavy, protože jsme se to naučili. Nepřemýšlíme jinak...proč nás vlastně hlava bolí a co nám tato bolest má předat....důvody jsou různé, může to být nadměrné přemýšlení nad nějakým problémem, dehydratace organismu....stačí vypít dvě sklenice vody najednou a hned uvidíme, zda to byl nedostatek vody.... Bolest hlavy může být i zprávou, že nejednáme  v souladu se sebou samými...například nám někdo vypráví o svojí složité životní situaci, jaký je chudák, jaká je to vlastně oběť....a nás začne po čase bolet hlava....to je signál toho, že si nehlídáme svou energii a ten druhý nám ji bere...je to opět zpráva pro nás - jednak hlídat si svou energii a druhak - můžeme se naučit rozpoznat, kdy druhý opravdu potřebuje pomoc a kdy si chce jen "ucucnout naší energie", protože to je způsob, který se naučil a jak to dělá, velmi často nevědomě.....


Může to být jakýkoliv zdravotní problém, ať něco banálního nebo něco vážného, až životně důležitého....vždy je tu informace pro nás. Nemoci jsou z emocí, nemoc je vždy ukazatelem nesouladu našeho těla fyzického a naší mysli a srdce....Pokud jednáme automaticky, předáváme zodpovědnost za své zdraví druhým - lékařům, léčitelům, bylinám, homeopatii...Jestliže si svou lekci bereme a chápeme, co nám nemoc chtěla říct a rozhodneme se vědomě posílit energii v daném místě nějakou "berličkou", pak nemoc splnila svůj účel. Pokud tak neučiníme, lékař atd. nám "pomůže", odstraní "problém" ale protože jsme nepochopili, že je třeba jednání a myšlení změnit, neodešli jsme bohatší o informaci, kterou nám tělo chtělo předat a celé se to bude opakovat....na jiném místě těla a hlavně...SILNĚJI.....Vždy když nenasloucháme svému tělu, ono se ozve znovu, ale musí se ozvat silněji, protože minule jsme ho neslyšeli. Ozve se silněji a na citlivějším místě, abychom si toho konečně začli všímat.....

Chceme být zdraví za každou cenu. Naučili jsme se, že jakmile cítíme fyzické příznaky nemoci, jdeme k lékaři a necháme si předepsat nějaký "lék". Proč ležet v posteli s angínou 2 týdny, když si můžeme dát antibiotika a chodit do práce? Nechápeme, že když jsme nemocní, máme zklidnit své tělo. Chceme jet na plný výkon. Nemoc se pak často vrací znova a my se divíme, proč nejsme vyléčení, když jsme dostali antibiotika...Zapomínáme, že lékař nám bylinky nepředepíše, protože z těch nemá provize, protože to ho na fakultě nenaučili...On dělá to, co si on sám myslí, že je to nejlepší. Ve škole, která učí jednotě myšlení se ani nic jiného naučit nemohl....Jedná podle své mysli, ne podle toho, co mu říká jeho srdce (až na několik výjimek)

Vyjít z pohodlí a začít prožívat "nepříjemné okamžiky" je to nejlepší, co pro sebe můžeme udělat. Jakmile to začneme praktikovat, zjistíme, že tu vlastně nejde ani tak o příjemno a nepříjemno... ale o to, že když se něčeho bojíme, tak k sobě tu emoci ani nepustíme. Strach nás sevře a my ani nevíme, jaké to je cítit tu danou emoci. I strach je třeba nechat proznít tělem, procítit ho a vnímat, kde a jak ho cítíme....

K našim fyzickým tělům nám chybí manuál, návod na použití. Pracně se celý život učíme formou zkoušek a omylů. Přitom procesy v našem těle jsou jasné, vše je dokonale vymyšlené. Stačí naučit se zacházet se svým vlastním tělem, naučit se vnímat, co nám chce sdělit. Začít žít vědomě, protože pouze člověk, který žije vědomě, je schopen vystoupit ze své zóny pohodlí, ze zaběhlých automatických  reakcí a začít jednat vědomě. Pokud cítím strach a nebráním se mu, dovolím mu, aby se projevil, tak mnou projede jako vlna...a jak vstoupí, tak opět vystoupí a já jsem opět schopna vnímat srdcem a skrze své pocity rozkódovat důležité informace. Pokud strachu nedovolím, aby se projevil, držím ho od sebe, tak jednak on se neztratí, bude stále se mnou a druhak mi brání v napojení na intuici, protože odmítáním strachu jsme odděleni...Odmítáním čehokoliv se oddělujeme z jednoty...

Nejtěžší je, když máme odpovědnost za druhé, za děti. Protože pokud se mýlíme sami za sebe, víme, že to odneseme my sami, ale co pokud se mýlíme u dítěte a nesprávným rozhodnutím mu zkomplikujeme život? I tady jako všude jinde platí - rozhodujme se srdcem. Rozhodujme se pocitem, který přichází, protože jen pocit, který vnímáme skrze srdce nám předá zprávu přímo ze Zdroje, od Boha, od Vesmíru.....vše ostatní je jen používání prostředníků. A čím víc prostředníků je ve spojení, tím spíš dochází k omylům. Mozek je dokonalý nástroj, díky naší mysli můžeme měnit svět. Síla myšlenky je obrovská.... A co teprve síla srdce, které je 5000x silnější? (a i kdyby to bylo jen 5x......stále je silnější)....


Když jsem byla mladší a hledala Boha, vyzkoušela jsem různé náboženství, navštívila jsem kostely....vyslechla kázání..... a odešla domů s myšlenkou, že stále nenacházím to, co hledám.....až jsem to jednou nalezla....Přišla jsem na to, že opravdová víra nás v ničem neomezuje. V kostele bylo vždy nějaké omezení, něco co se přikazovalo a něco co se ne(s)mělo....ale na spojení s Bohem nepotřebujeme nic víc než otevřenou mysl a víru....Netřeba kostely, chrámy a kláštery....Bůh je v našem srdci....Máme ho tam všichni kousek a když otevřeme své srdce, tak se propojíme se zbytkem....

www.spokojeny-zivot.cz

Nástrahy na duchovní cestě

Kdo na sobě začal už pracovat, tak ví, že prvním krokem ke změně je uvědomnění. Jakmile si uvědomíme, že jsme to my, kdo tvoří náš život a že jen my ho můžeme měnit, vykročili jsme na naší cestě směrem vpřed.

Někdo tuto naši cestu ke světlu, k pochopení, k sjednocení, nazývá duchovní cestou, někdo je proti tomuto názvu. Mě se tento název líbí, proto ho používám. Srdce cítí kam jít, duše to vnímá a předá to tělu, které to zrealizuje :)

Když začneme vědomě rozhodovat, co do svého života vpustíme a co ne, dostáváme se do zvláštní synchronicity, do stavu, kdy vše dává víc smysl, všechno na sebe tak nějak podivně navazuje....je až k neuvěření, jak je to naplánované....Člověku se ani nechce věřit, že  Bůh by mohl nějakému jednomu jednotlivci věnovat tolik pozornosti, aby mu nachystal v životě tolik dokonalosti...Cítíme to tak proto, že ještě nevidíme naši plnou jednotu, nevidíme, že jsme součástí jednoho velkého celku a že je třeba věnovat každé jeho součásti stejnou pozornost, protožekaždá jedna malá část je propojena s celkem.

Jak stoupáme stále výš a výš na naší cestě a stále vidíme víc souvislostí, začne se nám naše cesta opravdově líbit. Přicházíme na další úžasné souvislosti, všechno je báječné a my se cítíme stále jistější a jistější. Jak je to vše krásně naplánované, stačí se nechat unášet proudem....dokud se nezačne projevovat ego....Ego poznáme velmi jistě, protože když posloucháme své ego a dáváme mu víc prostoru než by mělo dostat, hned se to projeví....Začneme si myslet, jak jsme úžasní. To je v pořádku do té doby, pokud tuto svou úžasnou stránku přijímáme s pokorou, protože víme, že jsme součástí něčeho mnohem většího, že jsme součástí Božího plánu. Když tohle zapomeneme a začneme se chovat, jednat a cítit jako "vyvolení", "dokonalí", začneme se pyšnit, jak nám to jde a kam už jsme došli a zapomeneme, že jsme byli vedeni.....tak následuje pád.

Velikost pádu je přímo závislá na míře našeho "naparování", na síle, kterou jsme svému egu propůjčili. Ego je úžasnou váhou. Učí nás jak se udržovat v rovnováze. Kdykoliv se vychýlíme....hned je tu ego, aby nám hlásnou troubou oznámilo, že jsme v nerovnováze....Bez ega by to pro nás bylo mnohem těžší...jak bychom věděli, že něco už je mimo pokoru? Jak bychom poznali, že přestáváme vnímat dokonalost vesmírných zákonů a začínáme pyšnět?

Pokud jsme opravdu bystří a stále si udržujeme rovnováhu, všimneme si včas, že se ego projevuje. Jsme stále bystří a v této bystrosti nás udržuje naše pokora....Pokud pokoru neprocítíme dostatečně hluboce, už je tu ego a šup....zkouší naši pokoru :)

Zásady, které dodržujeme na duchovní cestě:

• víra....bez víry by to pro nás nebylo možné. Víra v Boží plán, víra v nás, víra v to, že vše se stane jak má a že vše je dobré tak, jak to přichází
• vděk...bez vděku by to taky nešlo...být vděčný za to, co přichází a za to co přijde, protože věřím, že vše má svůj smysl a že vše je správně tak jak je a bude to pro můj osobní růst
• láska...je to, co nás drží...láska Boha ke mě, láska mě ke všem živým bytostem, pochopení propojení se světem...
• obdiv nad dokonalostí všeho a všech...obdiv nad tím, jak dokonalý a krásný je strom, květina, pták, kočka...obdiv jak dokonalý je člověk....obdiv nad dokonalostí stvořitelova díla a plánu
• děkovat za vše, co k nám přichází, děkovat za každou lekci, která přišla, za každý pád, za vše...to příjemné i to méně příjemné, protože vím, že vše je v můj prospěch 
• soucítit se všemi živými bytostmi, soucítit s naší planetou...ale pozor, nezaměňovat s lítostí...protože ten kdo lituje, již kritizuje...ale kdo soucítí, dokáže se vcítit do pocitů a potřeb druhých ale je stále pozorovatel
• důvěra....v sebe samé...sebe-důvěra, důvěra že co se má stát se i stane a že to bude pro nás přínosem. 

Kritika je něco, co se nám stále plete do cesty, ať víc či míň.... Na míře kritiky poznáme, jak moc už jsme pochopili a co ještě pochopit potřebujeme...Kritika je úžasné měřítko. Dokud stále rozlišujeme mezi dobrým a zlým, pokud jsme stále v dualitě, pak máme potřebuj kritizovat....Jakmile pochopíme, že vše je v určitém stádiu svého vývoje a že je to správně tak, jak to je...jakmile věříme, že to, co se nám děje, je odrazem minulých činů a to jak žijeme teď je naše budoucnost, přestaneme mít potřebu kritizovat kohokoli nebo cokoli. Už nemusíme kritizovat vraha za to, že vraždil, protože chápeme, že on si vraždit zvolil...potřeboval prožít jaké to je vraždit...a přestaneme litovat jeho obět, protože chápeme, že i ona si svým způsobem zvolila být zavražděna, protože ona na jisté úrovni svolila k tomu být prostředníkem těchto pocitů...Byla natolik ušlechtilá, že svolila, že dá příležitost vrahovi k tomu, aby pochopil jaké to je....

Kritizujeme, protože nechápeme jednotu. Nevidíme, že vše je propojené a že někdy potřebujeme zažít to, kým nejsme abychom pochopili, kým jsme...Vše máme obsaženo v sobě...a my rozhodujeme, co je aktivní a co je pasivní...ale vše je v nás. Každý z nás může být vrahem, ale záleží na podmínkách...Proto odsuzováním vraha odsuzujeme i malou část nás samých....

A protože my jsme tvůrci našeho života, mějme na paměti, že to, co si přejeme, to co vyzařujeme, se k nám vrátí...Vrací se něco, co se nám nelíbí? Zvažme, co jsme vyslali....Přijměme to, co přichází bez kritiky a hodnocení. Přijměme vše jako to nejlepší pro nás....Věřme své intuici, důvěřujme sami sobě. Naše srdce nás díky naší důvěře a víře bezpečně dopraví "do přístavu"....

www.spokojeny-zivot.cz

Automatická kresba - jak vypadá její průběh, co rozkrývá a jak v ní číst

Před krátkou dobou jsem psala článek o tom, jak jsem začala s automatickou kresbou. Mezitím mám za sebou několik dalších kreseb. Někteří měli zájem nahlédnout "pod pokličku"...ne jen jak kresba vypadá, ale i to, co se z ní můžete dozvědět....

V tomto článku se dozvíte, jak kresbu dělám, proč ji dělám, jak to probíhá, co se dozvím a jak se to dozvím a co máte udělat vy pro to, abych vám mohla takovou kresbu vyhotovit taky.

Takže....vezmu to postupně....

Před každou automatickou kresbou si napíšu údaje o těch, kteří mě o kresbu požádali. Vše dělám intuitivně... Do levého rohu si píšu většinou žadatele o kresbu, jeho jméno, příjmení, datum a místo narození a pokud ví tak i hodinu.... Do pravého horního rohu napíšu to stejné o tom druhém... o tom, kdo vás zajímá.

Pak jdu na nerušené místo, zapálím si svíčku, nachystám si aromalampu s grepovým Saloos olejem, pastelky v základních barvách, obyčejnou tužku a papír, na kterém mám údaje.

Provedu krátkou meditaci. Někdy je velmi krátká, někdy delší...Opět to provádím intuitivně...Poté přivolám mého průvodce, který povede mou ruku a požádám ho o rozkreslení kresby vztahů (případně i zdraví...toho, na co se mě ptáte) mezi těmi dvěma lidmi....Vždy udávám, v jakém vztahu jsou k sobě tyto osoby a vždy požádám svého průvodce, aby mi rozkryl pouze to, co má býti rozkryto a aby skryl to, co se ten daný člověk dozvědět nemá.

Vezmu obyčejnou tužku a poprosím průvodce, aby namaloval tu kterou osobu...většinou začne levou, ale někdy i pravou....
Pak vezmu pastelky do ruky, všechny, zavřu oči a míchám je. Po promíchání je rozložím do řady a stále se zavřenýma očima přejedu rukou a kde cítím, že se mám zastavit, se zastavím a pastelku vezmu. Otevřu oči. Někdy vím barvu ještě předtím, než oči otevřu. Nic nedělám na sílu.

Nechám ruku, aby začala tam, kde chce začít.... Toto opakuju tolikrát, kolikrát cítím, že je třeba. Vždy zavírám oči a čekám, co se rozkreslí. Někdy během kresby cítím, že nevím, co daný tah znamená....ale nerozebírám to a opět se soustředím na svého průvodce.

Po provedení kresby očistím ruce nad plamenem, poděkuji průvodci a požádám ho, aby mi pomohl rozkrýt, co kresba znamená. Jdu si umýt ruce.

Někdy se mi stane, že už během kresby cítím, co přichází a tak zapisuju hesla na papír k dané postavě (to většinou při zdravotních problémech...např.klouby...lymfa...atd)

Zde dvě ukázky s rozborem a zpětnou vazbou od žadatele(žadatelky):

kresba č. 1
vlevo žena - vpravo její manžel (ji znám pouze z internetu, nikdy jsem ji osobně neviděla a neznám žádné detaily jejího vztahu - známe se jen velmi krátce a povrchově)

Já: Ptala jsem se na to, jaký je tvůj vztah k němu. Vysíláš vůči němu hodně lásky, vše se odehrává na fyzické úrovni, tedy týká se to hlavně fyzického těla. Sdílíš s ním svou lásk a je opravdu silná. Máš velmi dobré srdce a částečně tu dobrotu sdílíš se svým mužem, něco tě ale brzdí, takže tvá dobrota k němu nedorazí...on o tvých pocitech neví (myslíš to s ním dobře, ale on to netuší).
Duchovno tě velmi zajímá a hodně se tím zabýváš, víš, že tudy vede tvoje cesta... Toto s ním nesdílíš, ani to k němu nevysíláš...Jsi velmi silná duchovní bytost.
Co se týče jeho vztahu k tobě....vysílá k tobě částečně léčivé signály, ale ty o tom nevíš, tato energie zůstává u něj a vyráží tvým směrem, ale nedorazí k tobě...
Sám pro sebe má opravdu hodně energie, tuto energii s tebou nesdílí, má ji pro sebe (tak jako ty tu duchovní). Z jeho strany vychází velmi silné emoce vůči tobě, vypadá to, že má problém v komunikaci s tebou a ten problém je hlavně z jeho strany... neví jak s tebou komunikovat, v tomto je bloklý...nemá zdravotní problémy?
On již má taky nějaké duchovní myšlenky, ale nejsou tak silné jako tvoje.
Od něho vychází problémy co se financí týče...materiálno je pro něj stále velmi důležité...jako by se mu míchalo duchovno s materiálnem a on si s tím nevěděl rady...vychází mi tam do budoucna z jeho strany spíš zájem o hmotné statky.
jo ještě mi vyšlo, že on je víc dominantní...

a tady odpověď žadatelky :
Pěkný večer Joli,
ted jen koukám a zírám všem všem jsi měla pravdu. Zítra napíšu víc ..................děkuji moc.
(druhý den)
Ano plně souhlasím, že moje láska k němu je velká a on má ovšem pocit, že jej svým zájmem a láskou jako by tluču do země. Já mu o svým pocitech a lásce říkám na rovinu a on tvrdí "ano vím". To že on ke mě něco vysílá je asi možné, ale já to necítím jakoby vůbec nebo spíš hrozně málo. Jestli jeho signály jsou léčivé mě nikdy nepřišlo, ale tím jak jsem dnes poslouchala tvoje audia mě došlo, že mi dělá zrcadlo toho jak jsem se k němu já zle chovala (uměla jsem být někdy až krutá). Ikdyž jsem se mu nahlas omluvila a on tvdí, že mou omluvu vzal tak je stále vůči mě chladný.
Problém v komunikaci se mnou má určitě, hodně mi lže přesto že ví, že tu pravdu na sebe jako by pak prozradí. Nevím jestli to dělá záměrně.
A nemocné má svaly,o nemoci ví přes 10 let. Jenže ted od podzimu lonského roku začal utíkat ode mě ke kamarádům a alkoholem. Podařilo se mi  jej dostat i k pscholožce a ta mu řekla že má lehké deprese. Ale jinak nic změnit nechce, stále má pocit že to zvládne sám.
Chci náš vztah udržet, protože takzvaně to duchovno co mám já v sobě nám už tehdy pomohlo. Právě, že já v sobě ztratila něco co neumím pojmenovat. Syn má totiž stejnou nemoc jako on a my to vždy nějak ustály. Já před lety zůstala kvůli synovi doma a šperky dělám jako koníček a práci nemám.
On stále ted mluví o tom, že chce takzvaně milion, když se jej zeptám co by chtěl. Nebyl takový a tím, že uteče klidně i na celý víkend a nedá o sobě vědět, mě hrozně emocionálně ždímá. Pár věcí jsem si uvědomila, ale i tak jsem jako takzvaně okousané jablko co stačí jen vyhodit.
Možná jsme mu o tomto neměla říkat, ale chtěla jsem aby věděl že člověk který nás nezná nás dokáže takzvaně přečíst na dálku.
Jen mě zarazilo, že jsi psala že je víc dominantní (mě spíš příjde sobecký). Je pravda, že dnes jsme zažili dost velkou hádku a on chtěl odejít a takzvaně nic neřešit a rychle pryč. Nějak jsem jej ukecala a to i díky tvým slovům co jsme dopoledne poslouchala. Předtím mi přišlo, že jsme oba dva stejně a doplnujeme se.
Víš já si celou dobu myslela, že já jsem ten tahou rodin, že oběma pomáhám aby jim bylo líp, protože já se snažím pochopit jejich stavy nemoci a tak nějak jim vycházet vstříc.
Doufám, že díky tvým audiům získám to co bych moc ráda a budu doufat, že se mi podaří se dostat na ten sraz do Brna. Do kdy to potřebuješ vědět?
Ještě jednou děkuji za to co děláš a jsem velkým dlužníkem.
Dobrou noc či raději krásné ráno

a opět já... ráda bych ti upřesnila, jak jsem myslela tu jeho dominanci....ne vůči rodině, ale vůči vašemu vztahu, on byl namalován větší....není tím myšleno, že on dělá víc pro vztah nebo že ty děláš míň...ale že on je, kdo rozhoduje, co se bude či nebude v tom vztahu dít... což když čtu tvoje slova, tak mi to tak i přijde... nehledá s tebou nějaký kompromis, raději odejde pryč...

kresba č. 2

 vlevo žena (je hodně malá...hlava je ve fialové elipse) vpravo žena (ta má hlavu v modrém kolečku a nohy až dole)

se žadatelkou se znám i osobně, ale tu druhou ženu neznám

Já: Tak kresba....budu psát tak, jak mi to přichází....požádala jsem toho, kdo mi vedl ruku, aby mi dal i klíč k interpretaci....
tvoje postava vyšla poloviny velikosti její a hodně dole...ona je velmi velmi velmi dominantní vůči tobě....ty ji cítíš mnohem silnější, jsi v podřazené pozici
ona je duchovní člověk, ale sešla z cesty....potvrdilo se to, co jsi cítila...a to jsem se opravdu nedívala na barvu pastelek a chvílema jsem zavírala oči abych ani neviděla, co se maluje....abych nebyla ovlivněná...
ona tě manipuluje z její hlavy do tvé hlavy, sdílí s tebou energii, což by nebylo tak zlé....ale pak tě chytá přes třetí čakru černou energií...což je navození strachu, sevřeného žaludku...myslím, že tvůj žaludek není úplně spokojený, i když se mi to překreslilo žlutou, slabě...jako bys na tom zapracovala...byla sis toho vědomá a začla to napravovat....ale ta její energie je o dost silnější než ta tvoje
co mě velmi překvapilo je tvoje levá? noha...máš v ní energii, která utíká pryč...máš něco s nohou??? první co mě napadlo je lymfatický systém v nepořádku....
mezi vámi oběma je hodně emocí....je to nastejno....ty k ní něco cítíš a ona k tobě taky....výčitky...emoce...a jsou celkem ostré...žádné obloučky...
jo tobě se vykreslila fialová 7 čakra...takže snažíš se snažíš...je vidět, že makáš....ještě chvíli budeš muset zatlačit...ale jsi na dobré cestě
a největší překvapení nakonec....máte karmické propojení z nějaké minulosti....a je to něco co si nesete z minula z milostného vztahu....takže proto možná ty vaše zblázněné emoce...v minulém životě jste byly pár (nevím detaily, jen že jste byly milenecký pár) a zůstalo to nedořešeno.....
nemusíš jít do minulosti abys to dořešila, vše můžeš udělat teď....

Žadatelka: 
Joli ani nevíš co jsi napsala. Nejraději bych tě objala. Je to všechno pravda. Nejdřív jsem z ní byla nadšená a jako by to byl někdo po kom jsem toužila a moc si ho přivolávala. Jako když se ti odstěhuje nejlepší kamarádka a pak se potkáte. Ale jak mne odkázala na stránky , tak se to postupně měnilo. Jsem jí psala, co a jak a pak najednou se mi udělalo špatně a ona se ihned nabídla, že mi pomůže a že jde o strach. Opravdu jsm na tom byla špatně i přítel se zhrozil, když přišel, co se mnou je. Jak se mi ulevilo, tak mi prostě jelo hlavou spoustu věcí , ale říkala jsem si, že není možné, aby to tak bylo a ikdyby, tak nejsem já tak silná, abych to cítila a abych to poznala ( a hlavně mít takové myšlenky v hlavě je nízké a to já nechci). Ale všechno potvrzuješ. Měla jsem vztek, né na to co udělala ,ale na to že nejsem opatrná, že jsem stále důvěřivec. Pak jsem i byla ráda, že k tomu došlo, říkala jsem si je to zkouška a já si jí projdu, ať bude výsledek jaký chce.....je to dobře, protože je to nová zkušenost. Říkala jsem si , že to proberu s M. a tebou a uvidím, co mi na to povíte. Později, jak jsem nad tím čím dál víc uvažovala, tak jsem měla pocit, že je mezi náma něco více než jen tohle. O tom že mám pocit, že jde o něco z minulého života jsem ti už psala včera. Jen jsem si to potřebovala urovnat v hlavě a ujistit se, že jen neblázním.
K té noze, myslím, že máš pravdu. Jde o to, že jsem měla operaci nohy, je možné, že je tam narušený tok lymfy,ale netuším zatím co s tím.
Joli mooooc děkuji, ani nevíš jako moc si mi pomohla, jsi vážně třída

Toto byly dvě ukázky z mnoha....

********

Pokud i vy máte zájem o rozkreslení vztahu k partnerovi, rodiči, dítěti, příteli....či se zajímáte hlavně o svůj zdravotní stav....
Co potřebuji od vás:

• jméno a příjmení
• datum a místo narození
• pokud možno i čas, ale není podmínkou
• v jakém vztahu jste s druhé osobě a na co se ptáte...co chcete rozkrýt

Mám své etické zásady, toto po mě nechtějte:

• dotazy, které se netýkají vás, ale dalších osob
• zdravotní stav jiných osob (kde nejste součástí kresby)
• jakékoliv informace o vašich dětech, které jsou už dospělé (pokud nejste součástí kresby)
• nevěra partnera/partnerky

PTEJTE SE POUZE NA TO, CO JE PRO VÁS ETICKÉ A CO BY VÁM NEVADILO, KDYBY SE ZEPTAL NĚKDO DRUHÝ O VÁS....



S láskou Jolana

www.spokojeny-zivot.cz

Síla mantry - je nám vždy ku prospěchu?

Na tenhle článek už se taky chystám delší dobu... Včera jsem si řekla, že ho už konečně napíšu a dnes mi to opět jedna dušička připomněla... Děkuji :)

Dovolte mi ukázat vám svět opět aspoň na chvíli mýma očima...Třeba vás to obohatí, třeba obohatíte vy mě svým komentářem...:)

Mantry nás provázejí každý den a stále. Mantry jsou tu a velmi často si to vůbec neuvědomujeme. Můžeme je využívat k našemu vývoji a to tak, že se posilujeme jejím opakováním... například člověk, který má problémy se sebepřijetím, neumí se dostatečně milovat...Takový člověk by si mohl pomoci opakováním té správné mantry vyladit se na "optimální hladinu" sebe-vědomí a sebe-lásky. Mantra by se dala přirovnat k afirmaci, i když pro mě tam je jeden rozdíl... afirmace se dají i "zneužít" tak, že si budeme do svého života přivolávat něco, co v něm být nemá...Nejčastěji tím, že si přivoláváme peníze, moc, slávu, partnera...Pro mě je afirmace spíše "materielního rázu"... Toto neznamená, že žádná afirmace není správná...Louis Hay napsala o síle afirmací nádhernou knihu "Miluj svůj život". Mě nejvíc oslovila její afirmace: "I am willing to change" kterou bych do češtiny přeložila asi jako "Umožňuji (připouštím) se změnit"

Mantra je o duchovních aspektech. Je to nástroj, pomocí kterého se můžeme vibračně dostat výš, ale i níž. Rozdíl je v tom, že pokud používáme mantru vědomě, jdeme nahoru, pokud ji opakujeme automaticky, jdeme většinou směrem dolů.
Příkladem automatické mantry může být cokoliv, co si stále opakujeme a čemu jsme uvěřili právě díky tomu, že nám to opakoval někdo jiný a my to automaticky přejali... jako třeba "v našem rodě mají všichni vysoký tlak"......"my jsme všichni silné postavy"......"tady se musí poslouchat a makat"......"tady není práce"......"tato nemoc je nevyléčitelná"......"s tím už se nedá nic dělat".... apod. Dosadit se dají tisíce věcí...
Příkladem řízené, vědomé mantry může být cokoliv, co uznáme za vhodné pro nás a čím chceme obohatit svůj život...To, k čemu jsme vědomě došli jako k té naší pravdě.... To, s čím rezonujeme....Třeba "stávám se silnější a krásnější bytost".... "Dávám svému tělu vše co potřebuje, slyším a cítím jeho potřeby".... "Mé tělo uvolňuje vše nepotřebné a dává vzniknout prostoru pro nové"....

Ve vztazích k jiným lidem jsem vypozorovala, že ti, co mi nejvíc oponují a chtějí mi ukázat, že nemám pravdu, jsou ti, kteří používají automatické mantry. Nemohou připustit, že bych mohla mít pravdu, protože když to připustí, musí též připustit, že je třeba změnit svůj život. Jsme zvyklí na pohodlí, máme rádi svou "komfortní zónu", to, co známe a čemu důvěřujeme.... Kdybychom z ní měli vystoupit, znamenalo by to udělat krok do neznáma, do oblasti, kterou ještě prozkoumanou nemáme... Znamenalo by to začít hledat hlubší pravdy a selektivně vybírat to, s čím opravdu rezonujeme a s čím ne... Při takové selekci vyplavou na povrch zážitky a emoce, které byly schovány hluboko v nás, někdy pod zámkem zapomnění... ale stále tam byly...

Je dobré vykročit novým směrem, jít do neznáma, protože jedině tak můžeme získat nový pohled na svět, získáme nové pravdy a nové zkušenosti...Obohatíme svůj život něčím novým a dáme tomu prostor v nás, protože dáme svolení k tomu, aby to staré, nepotřebné, mohlo odejít.

Když se zamyslíme nad svým životem....všichni jsme od malička slyšely spousty mantr..."jsi blbá jako poleno", "ty nejsi normální", "jsi tlustá, podívej se jak nemožně vypadáš", "nenávidím své tělo", "nenávidím muže", "jsou to parchanti"......

Automatická mantra se usadí hluboko v nás a my ji automaticky předáme svým dětem..... Pokud ovšem nevystoupíme ze své "zóny pohodlí" a nerozhodneme se ji dál už nepřijímat...každý den, každý okamžik může nastat změna k lepšímu a šťastnějšímu životu. Každý sám za sebe určuje, kam jeho život bude směřovat...Můžeme hledat momenty štěstí, můžeme hledat křivdy a smůly....ale vždy to je jen a jen na nás :)

www.spokojeny-zivot.cz

Fotky zdroj: internet

Jak očistit tělo mořskou solí - jednoduše a účinně

Je jaro a já cítím potřebu očistit své tělo. Na internetu je opravdu velký výběr jak své tělo očistit...ale který ten návod si vybrat?
Ponořila jsem se na chvíli do svého nitra a požádala, aby mi byl sdělen jednoduchý návod na očistu....

Napustíme si vanu lehce teplou vodou (jen natolik, aby nám v ní nebyla zima) a nasypeme hrubozrnou mořskou sůl bez přídavku jódu či cokoliv jiného. Na půlku vany použijeme asi 100 g, můžeme dát i trošku víc... do 150 g.

V myšlenkách děkujeme vodě. Vysíláme vděk za to, že tu voda je. Představujeme si vodu jako tekutou formu lásky. Jsme jí vděční za to, jak do nás tato tekutá láska prostupuje skrze pokožku a dostává se dál do těla. Jsme vděční vodě za to, že do sebe přijímá toxické látky které naše tělo vylučuje. Vizualizujeme si, jak do nás tato láska proniká stále hlouběji a vyplavuje stále více toxinů. Stále vysíláme myšlenky vděku. Prociťujeme tento vděk. Vnímáme lásku a vysíláme ji zpět do vody....vytváříme koloběh. Děkujeme vodě, že do sebe pohlcuje vše, co z našeho těla odchází a vstupuje do nás pouze čistá láska.

Tento proces opakujeme nejméně 30 minut, lépe 45. Pokud je voda příliš chladná, dopustíme trochu teplé. Hladíme své tělo a děkujeme mu, že nám slouží. Vyjadřujeme vděk každičké buňce našeho těla, oceňujeme práci, kterou vykonává. Vyjadřujeme svému tělu vděčnost za to, že pro nás tak skvěle pracuje i když mu nedáváme vždy to co potřebujeme. Vysíláme lásku ke svému tělu a vnímáme jeho potřeby. Hladíme ho tam, kde si o to tělo říká.

Toto opakujeme stále dokola...Dokud cítíme potřebu. Než z vody vylezeme, poděkujeme vodě, že tu byla a že do sebe pohltila všechno pro nás nepotřebné. Vyjádříme velký vděk, procítíme ho silně. Krátce se osprchujeme, abychom z těla dostaly poslední zbytky nečistot. Nepoužíváme mýdlo. Jen čistou vodu....

Vypijeme co nejvíc vody (nejlépe nabité krystaly) a alespoň na chvíli si sedneme do klidu a relaxujeme... Vychutnáváme si doznívající blaženost, která po koupeli nastala. Vnímáme čistotu svého těla nejen zvenku ale i uvnitř. Cítíme se jako znovu narození :)

www.spokojeny-zivot.cz

Jak jsem se dostala k automatické kresbě a k čemu ji využívám....

Ještě donedávna jsem netušila, co vlastně automatická kresba je...
Asi před rokem jsem cítila, že bych se automatickou kresbou měla zabývat. Přitahovala mě. Hledala jsem kurz, který bych absolvovala, abych pochopila, jak se dělá a k čemu je dobrá... Na internetu jsem hledala, co bych potřebovala.... v podstatě jen pastelky alespoň v základních barvách a spoustu bílých papírů...

Jsem člověk mnoha aktivit a pokud svůj záměr nezrealizuju hned, je odsunut do přihrádky "možná někdy jindy". Pokud se jedná o něco, co opravdu vnitřně cítím, že je pro mě důležité, tak se k tomu vrátím...

Automatickou kresbu jsem začala nedávno, v únoru, opět silně pociťovat. Přemýšlela jsem, kde najít ten správný kurz pro mě... aby tam byl opravdu někdo, kdo se to naučil "přímo od Zdroje" a ne nějaký "rádoby odborník"...

Ale pro koho se rozhodnout? Bylo to dilema...
Jednou večer u mě byla známá na konzultaci a hovor se "náhodou" stočil na automatickou kresbu. Vůbec si nepamatuju, co přesně jsem jí říkala...Náš hovor se potom stočil zpět k jejímu problému. Když odcházela, otočila se a "jen tak mimochodem" mi řekla, abych vzala pastelky a papír a začla kreslit. Ať to zkusím. Třeba mi to půjde a nebudu ani žádný kurz potřebovat...

Pár dnů mi ten její názor stále "hlodal" v hlavě...Vlastně - proč ne? Proč to nezkusit? Ale jak budu vědět, co ten nákres znamená? Automatická kresba je většinou tak nejasná....Ona mi tenkrát řekla... ale budeš vědět...

Většinu rozhodnutí ve svém životě dělám intuitivně. I tady zapracovala intuice. Jednoho dne jsem cítila, že mám zkusit automatickou kresbu, že ji pochopím. Tak jsem ji namalovala. A ta kresba ke mě začala promlouvat. Cítila jsem tak nějak vnitřně, co jednotlivé nákresy znamejí.

S každou další kresbou se zlepšuje moje interpretace. Kresba není moje. Já pouze propůjčuju svou ruku. Výběr pastelek i toho, co se bude na papíře dít, jde mimo mě. Moje ruka je pouze prostředníkem k vytvoření díla "někoho jiného". Nevím, kdo je ten, kdo moje kresby maluje. Vím jen to, že ví kde co namalovat a radí mi, jak kresby pochopit.... S automatickou kresbou je to jako s elektřinou - není třeba vědět, jak funguje. Důležité je, že funguje :)

Jsem vděčná mé známé za to, že řekla ve správný čas ta správná slova. Jsem vděčná sama sobě za to, že jsem si dala šanci vyzkoušet sama něco, o čem jsem ani netušila, že bych mohla umět. Jsem vděčná tomu, kdo vede moji ruku a pomáhá mi pochopit, jak fungují energetické pochody v nás.

Hodně už toho chápu, ale stále zůstává hodně k pochopení. Díky automatickým kresbám se mi podařilo rozkrýt nejen přítomnou situaci ve vztazích, ale i to, kam se ubírat v budoucnosti. Je i prostředníkem k pochopení, kde na těle máme fyzické bloky, kterým energetickým místem neprochází energie tak, jak by měla a na co se mám soustředit, abych pomohla mým klientům rozkrýt stávající problémy.

Automatická kresba je úžasný instrument... Je to velký dar, který můžeme využívat ku prospěchu. Pokud máte zájem o vykreslení vašeho vztahu, potřebuji znát vaše jména, příjmení, datum a místa narození, typ vztahu. Pokud znáte hodinu narození, ještě lépe.

Proč potřebuji znát všechny tyto údaje? To proto, že abych mohla automatickou kresbu uskutečnit, napojuji se na energii dané osoby. Při nepřesných údajích se napojím na nesprávnou energii...Jak to funguje už jsem zjistila...Jedna paní mi předala nedostatečné informace, nechtěla prozradit, v jakém typu vztahu je s danou osobou, neznala jsem ani místo narození... Podle roku narození obou žen jsem si vydedukovala, že se jedná o matku a dceru a místo na tchýni jsem se napojila na matku... :) Jsem ráda, že jsem měla možnost tuto zkušenost zažít. Protože teď už vím, jak důležité je vědět přesné údaje... :) Naštěstí maminku jsem popsala prý na 100%, a tak bylo hned jasné, co se vlastně stalo.

Mám své etické zásady, a tak prosím, abyste mě nežádali, zda je vám manžel či manželka nevěrný...Takovéto informace opravdu nesděluji... Pro tento případ mám se svým průvodcem dohodu...aby mi sděloval pouze to, co mohu s klidným svědomím sdělit dál a aby bylo rozkryto jen to, co rozkryto být má...

www.spokojeny-zivot.cz

Posílání energie druhým...aneb jak to vidím z mého úhlu pohledu

Už delší dobu se chystám napsat blog o posílání energie druhým. Měla jsem teď hodně jiných aktivit a už už jsem na toto téma zapomínala, když mi ho jedna dobrá dušička dnes připomněla... A tak to zpracuju hned, abych třeba zase nezapomněla...

Předně nerada bych se někoho dotkla, toto není nějaká kritika, je to pouze můj úhel pohledu na toto dané téma a to, jak to cítím a vnímám. Každý jsme na své cestě v jiném stadiu,v jiné etapě,  tudíž co pro jednoho není, může býti pro druhého dobrým.

Nedávno jsem viděla jedno moc hezké video od Igora Chauna - téma lásky s Naďou Konvalinkovou. Naďa patří už roky k mým spřízněným duším a moc jí fandím. Je to úžasná žena, naplněná optimismem. Když ve videu hovoří o posílání energie a pomoci druhým touto formou... někde hluboko ve mě se rozsvítila červená kontrolka  a blikala jako o závod. Nechala jsem to projít tělem, procítit, proč to není přínosné. A tady je, co mi bylo sděleno....

Posílání energie je stejně jako léčitelství jen podpůrným prostředkem. V daném okamžiku se člověku uleví. Možná, že se i uzdraví z dané nemoci. Ale pokud mu nebyla předána i zpráva, proč onemocněl, co bylo příčinou a jak nastolit opětovnou rovnováhu v těle, tak dochází k nepochopení lekce... Naše tělo nám sděluje, že neděláme věci tak, jak bysme měli, že nejsme v souladu. My, narušením zvenčí, zásahem jiného člověka a jeho energie, upravíme stávající stav. Takže už se dále nezabýváme tím, proč nemoc vznikla, nebo proč máme nedostatek energie...

Zvenčí to vypadá jako že je problém vyřešen. My si myslíme, že je to za námi a už neřešíme nic... Je nám dobře... Jenže ouha... Po čase se situace vrací. Vrací se silněji, protože minule jsme ji nevnímali dostatečně...Tentokrát je to silnější. Nechápeme, co se děje. Bylo nám přeci pomoženo. Bylo to čistě přírodní, léčitel přiložil ruce, poslal energii, etc... (dosaďte cokoliv) vypili jsme bylinkové čaje...tak proč je to opět tady?

Je to jednoduché. Ten problém nebyl řešen tam, kde řešen být má - v jeho podstatě. Zvolili jsme rychlejší a jednodužší cestu...

Pro pochopení podstaty všech nemocí je třeba vědět, že nemoc přichází jako varovný signál těla. Nemoc je velkým darem. Ukazuje nám, kde nejsme v souladu se sebou samým. Tento vnitřní nesoulad se po čase projeví na fyzickém těle, a to vždy v místě, kde to je pro nás nejcitlivější. Abychom si všimli, že něco máme řešit...

Vše je o energiích. Nerovnováha v energiích je pozorovatelná i na fyzickém těle. Aby byla rovnováha opět nastolena, stačí doplnit energii. Toto doplnění může dobře zastat bylina, kámen, homeopatikum, lék, léčitel svou energií...reiki... v podstatě cokoliv co má energetický náboj. Jenže - tady je ten kámen úrazu - pokud to doplnění proběhne bez našeho vlastního přičinění, nejedná se o nápravu naši, nejsme aktivní. Pouze pasivně přijímáme. To pak vede k návratu nemoci v jiné formě, na jiném místě, a hlavně - SILNĚJI.

My si můžeme pomáhat, můžeme používat tyto energetické berličky, ale pouze za předpokladu, že přesně víme, co zapříčinilo naši stávající problematickou situaci (nemusí se vždy jendat jen o fyzické tělo, může to být i nějaký velký stres, problémy psychického rázu). Pokud pochopíme, jakou lekci jsme pochopit měli, můžeme pro posílení použít berličku... ale opravdu jen jako pomocníčka... když už to sami nezvládáme a potřebujeme povzbudit. Vždy je ale třeba se sám aktivně podílet na ozdravění těla a mysli....

A jak to poznáme? Jak pooznáme, že jsme pochopili svou lekci? Velmi jednoduše... Už se nám nebude vracet. 

www.spokojeny-zivot.cz

 

Ženský kruh - harmonizace ženských energií

Vítám vás na dalším blogu, věnovanému ženským kruhům. Bližší informace o tom, co kruh je a proč je dobré se ho účastnit, naleznete v tomto blogu.

První kruh, který byl zdařilejší, než jsem si vůbec uměla představit, probíhal v Olomouci v krásném Centru Vitality. Bylo to opravdu velmi emotivní.

Další ženský kruh bude probíhat v Brně v Centru Ren Slunce (bývalý Dvojpaprsek). Dnes jsem si byla osobně prostory prohlédnout. Jsou úplně jiné než v Olomouci...To místo je opravdu energeticky velmi zvláštní. Protože jsem do centra dorazila o něco dřív, stála jsem venku před vchodem asi 20 minut a prohlížela si budovy, sochy v horní části... Toto místo je stvořené pro řešení vztahů a harmonizaci ženských energií. Bylo rozhodnuto.

Co nás čeká a nemine...
Bude vytvořen kruh přátelství, podpory, harmonie, sdílení, opory. Je třeba zažehnout plamen ženství a usměrnit mužské energie, které nás obklopovaly na každém kroku. Už od školy nás učily užívat spíš levou hemisféru (mužskou energii). A tak jsme se naučily víc se spoléhat na rozum než na intuici.

Nadešel čas navrátit se k ženství. Je čas dát ženám jejich ženské energie zpět, vysvětlit jim důležitost harmonie mezi ženskou a mužskou energií. Protože jen harmonie energií může vést k harmonii ve vztahu. A žena, která je v harmonii, je přínosem nejen pro svou rodinu, ale i pro celou společnost.

Věnujme samy sobě jedno sobotní dopoledne. V kruhu zažijeme posunování energie od jedné ženy k další. Budeme se též věnovat vztahům, ať manželským nebo v rodině. Ukážeme si, na jak jednoduchých přincipech vztahy fungují a jak ovlivňují vztahy naše zdraví.

Co budeme potřebovat? Předně si vezmeme svoje papuče, pantofle, domácí obuv, která je pro nás pohodlná. Židle jsou k dispozici, ale můžeme sedět i na podlaze. Můžeme si vzít sebou svou karimatku, svíčky, drahé kameny, talismany, pohodlné oblečení, nějakou svačinu a něco k pití. V centru máme možnost uvařit si kávu nebo čaj.

Kdy a kde? Centrum Slunce, Schodová 2, Brno, od 9.00 do 13.00, příspěvek 500 Kč (závazná rezervace proběhne po zaplacení zálohy 250 Kč - rezervace na mailu jola.domin@gmail.com)

Těším se na vás všechny.

www.spokojeny-zivot.cz