Barvám jako takovým jsem v minulosti nevěnovala příliš pozornosti. Brala jsem si je tak nějak intuitivně. Když se ohlédnu zpět do minulosti, vidím, že "můj vkus" se měnil... Měla jsem období růžové, červené, černé, modré, žluté..... které se přetransformovalo do fialové.
Každá barva pracuje na určité energetické hladině a podle toho, na které hladině jsme, si můžeme intuitivně vybírat barvy, které nás budou obklopovat.
Podívejme se na děti. Když se dítě narodí, má povětšinou všechno bílé a pokud je holčička - růžové, chlapeček modré... Najdou se výjimky, ale toto barevné rozlišení je nám vštěpováno už od malička. Modrá je klučičí barva, růžová je pro holky. Zkuste dát chlapečkovi růžové kalhoty...nebude je chtít, protože se mu ostatní budou smát (ne proto, že by se mu nelíbily). Kdybychom děti nechali, aby si vybírali oblečení samy a nijak je nelimitovali, vyhrávaly by barvy syté, veselé, často smíchané dohromady a hlavně třpytivé. Děti milují všechno, co se třpytí a blýská. Stačí, když s dítětem vejdeme do hračkářství nebo obchodu s oblečením... dívejte se, po čem děti půjdou...
Proč tomu tak je? Děti jsou čisté bytosti, přichází od zdroje, jsou ještě často napojené a mohou si vzpomenout na dobu "před narozoením", na to jaké to bylo, když byly bez těla...Barvy jsou tam syté, mnohem sytější a krásně barevné. Všechno je velmi prosvětlené. Děti si to pamatují a proto takové barvy vyhledávají. Připomíná jim to dobu před narozením, dobu kdy byly v jednotě s Bohem, Univerzem, Vesmírem či Kosmickou Energií (nezáleží na názvu, ale chápu, že slovo Bůh si hodně lidí spojuje se starším vousatým chlápkem, sedícím na mraku...).
Jak děti rostou, vytvářejí se jim mentální bloky. Jejich rodiče jim kupují oblečení "podle toho, jak oni sami smýšlí o sobě". Sice si dovolí víc barev pro dítě než pro sebe, ale už se tam vkrádá khaki, béžová, šedá a barvy o dost světlejší. Výrobci oblečení to nám, rodičům, taky nezlehčují, podívejte se na nabídku barev pro malé děti a pro starší....
Všimněme si, jak síly barev využívá reklamní průmysl. Přesně vědí, na které barvy se zaměřit.
Jak na vás působí třeba červená? Barva třešní, jahod, vůně léta, ale taky vášeň, srdce, krev...Červená barva zahřeje, rozproudí krev (Býk)...
Barvy přesně kopírují naše vlastní smýšlení o nás samých. Čím sytější a barevnější oblečení nosíme, tím míň bloků pravděpodobně máme. Zatímco lidé s barvami světlounkými, převážně šedobéžovými, ti by byli nejraději neviditelní.
Černá je barva smrti, černá je barva stínu. V naší kultuře je černá spojována s truchlením a destrukcí. Proč tolik lidí nosí černé oblečení? Je zajíamvé sledovat mladé lidi v pubertě, jak si sami intuitivně kupují černé oblečení. V těle probíhají hormonální změny a pokud dospívající pochází z energeticky nestabilní rodiny, kde bylo "osázeno bloky", není divu, že jde po černé...
Bílá je naopak barvou svobody, světla, čistoty.
Všimněme si kolik žen nosí černé oblečení. Ženská energie byla potlačována, ženy se potřebují probudit a uvědomit si sílu svého ženství. Ženy si celkově jsou málo vědomy samy sebe = jsou málo sebevědomé. V černé "schovávají" své tělo, protože černá zeštíhluje. Ženy si obecně myslí, že je třeba se za své tělo stydět, protože není dokonalé. Ženy neumí milovat svá těla taková, jaká jsou.
Barvy nás obklopují všude, podívejme se okolo, jaké barvy má příroda. A jaké barvy produkujeme my, lidé...
Když budeme cestovat po naší planetě, najdeme velké rozdíly. Například v Karibiku je běžné nosit oblečení velmi pestré. Domky jsou natřeny na veselé barvy, dokonce i loďky jsou barevné. I to vypovídá o nás, o lidech. Míra sebevědomí se promítá do všeho kolem nás. Čím blíž jsme přírodě, tím víc cítíme sílu barev a potřebu se jimi obklopovat. Často nás brzdí strach "co by si druzí pomysleli" nebo "budu vypadat jako hlupák", případně "budou se mi vysmívat"...
Zkuste odhodit všechen stud a dopřát si takové barvy, které se vám líbí. Uvidíte, že barvy vám pomohou lépe se naladit na své tělo a porozumět mu.
Co když má někdo ve svém životě pocit závislosti na ostatních lidech
(ať už existenční nebo psychický či obojí) Co se s tím dá dělat a jak by
se daný člověk mohl osvobodit a nechat druhé trochu dýchat ?
