Jak nám tma a ticho mohou pomoci?

Nejvíc odpovědí na mé otázky mi přichází ve chvílích největšího ticha. Když se ztiším, přestanu pracovat, vypnu počítač, mobil a jen tak si sednu na sedačku...
Jednou ke mně připlula myšlenka "Copak tu chceš sedět jen tak a nic nedělat?" a já si s úžasem pro mě samotnou odpověděla "Ano." Tenkrát to bylo poprvé, kdy jsem ucítila klid a mír ve svém nitru. Zjistila jsem, že myšlenky nemusím sledovat, nemusím jim odporovat a ani je přijímat.
Myšlenky jsem začala jen registrovat, abych si mohla uvědomit, které mohu přijmout, které nechat jen tak vyšumět. 

Ovládat své myšlenky se zdá nadlidské, a přeci právě toto mi přineslo klid a sílu.

Ticho mám stále raději. Učím se mít ráda i tmu. Dlouho jsem se jí bála. Když jsem byla na místě, kde byla tma tak tmoucí, že už to víc nešlo, zjistila jsem, že se tmy vlastně nebojím. To, čeho jsem se bála, bylo to, co jsem viděla ve tmě, která tmou tmoucí nebyla. Stíny a obrysy.

Tma je úžasně osvobozující. Nemusíme nic rozlišovat, sledovat. Spolu s tichem tvoří pár, který nám otevírá cestu k sobě. Do našeho nitra.

Co byste řekli na to, že v každém z nás je odpověď na každou otázku? Jak často hledáme odpovědi vně sebe? Jak často spoléháme na názory druhých, na jejich moudra, na jejich zkušenosti?
V každém z nás je odpověď na vše. Abychom tyto odpovědi mohli slyšet, potřebujeme ticho. Abychom je mohli vidět, potřebujeme tmu.

Ticho a tma nám umožní oprostit se od každodenních starostí a zařizování. Prolnou nás zpět k našim kořenům, k našim skutečným potřebám. Umožní nám uslyšet náš vnitřní hlas, tak moudrý a schopný odpovědět každou naši otázku. Jeho hlásek je jemný a tichý. Když jsme obklopeni technikou a lidmi, je těžké ho slyšet.

Máte otázky? Tak naslouchejte. Vždyť kdo jiný by to s vámi mohl myslet lépe než vy sami?

Krásný den všem,

Jolana
www.spokojeny-zivot.cz

Poznámka: Seznam aktuálních seminářů v Centru Pohyblivý svátek Brno. 



foto: zdroj morguefile.com

Každý z nás je vítěz, který byl předurčen k tomu, aby vyhrával.

Každý okamžik je dokonalý.
Neexistuje špatný okamžik. 

Můžeme se dívat jako tvořitelé, můžeme být Boží jiskrou.
Může se nám dít bezpráví, můžeme být oběťmi.

Každý z nás je vítěz. Každý z nás byl předurčen k tomu, aby vyhrával. Jen někteří si neuvědomují, že neustále vyhrávají, protože se nedívají správným směrem.

Jaká je ta správná definice výhry? Jak vypadá vítěz? Musí to opravdu nutně být ten, co přiběhl do cíle jako první a okolo krku má věnec vítězů?

Každý z nás má v sobě vítěznou spermii. Tu jednu jedinou, která to dokázala mezi miliony dalších. Proč právě ona?
Protože právě ona byla vajíčkem zvolena jako ta nejlepší pro daný čas, dané místo, daný úkol.

Každý z nás byl zvolen. Byl vyvolen k tomu, aby se stal tím nejlepším. Je tím nejlepším. Právě teď. Právě nyní.
Rozdíl je, kdo z nás si to uvědomuje.
Kdo z nás si je vědomý své jedinečnosti, dokonalosti a vyvolenosti.
Není lepšího, není horšího. Každý je ten jediný a jedinečně dokonalý.

Nemusíme být tělesně dokonalí, krásní, úspěšní ve světě byznysu, nemusíme vlastnit tučná bankovní konta.
Můžeme pokud si to zvolíme jako svou cestu.

To, co nemáme, ale chceme mít, to po čem toužíme, ale stále se nám toho nedostává, je pro nás znamením, že si nejsme plně vědomi své dokonalosti. Nevyužíváme plně svůj maximální potenciál.

Můžeme mít vše, co chceme. Co doopravdy chceme?
Kdo z nás ví, co opravdu chce?

Když se mých klientů na konzultacích ptám, co chtějí, začnou mi vyprávět o tom, co ve svém životě nechcou. O tom, co se jim nelíbí, o lidech, které nechtějí ve své blízkosti, o pracovních místech, kde nechtějí pracovat, o finančních těžkostech, do kterých se nechtějí dostat.
Většina umí dokonale popsat to, co ve svém životě nechce.

Otázka zněla "Co ve svém životě chcete, ne co tam nechcete".
Většinou bývá pauza. Mnoha lidem činí potíž soustředit se na to, co chtějí. Umí všeobecně říct, že chtějí víc peněz, větší dům, lepší práci, ale neumí konkretizovat, co přesně si přejí.
Vyjmenovávají to, co je společností všeobecně přijímáno jako úspěch.

Pak jsou lidé, kteří vědí přesně, co chtějí, ale vnitřně nevěří tomu, že by toho mohli dosáhnout. Chtějí luxusní auta, milionová konta, partnera, na kterého "nedosáhnou". Myslí si, že touží po něčem, ale ve skutečnosti to popírají tím, co si o lidech v takové pozici myslí.

Pokud na otázku "Co doopravdy chcete" nemůžete konkrétně odpovědět, nevadí.
Ani já to neuměla. Neustále se učím. Každým dnem se posunuji dál. Každý den je pro mě lekcí, kdy se mohu naučit něco nového.

Nebojte se ptát sami sebe co vlastně chcete. Nebojte se odpověď změnit, třeba každý den. I hledání je součástí vývoje. Abychom se mohli posunout dál, potřebujeme zjistit co nechceme a co chceme. A jakmile víme, po čem toužíme, když si ujasníme zcela jasně, co je náš cíl, můžeme se vydat tím směrem.
Čím víc se na svůj směr budeme soustředit, tím dřív se stane naší realitou.

Vzorce chování, které jsme přejali od svých rodičů, vychovatelů a učitelů, jsou v nás hluboce zakořeněné. Často v nás mohou vyvolávat pocity, které ve skutečnosti nejsou naše. Myšlenky a víry, které se příčí tomu, kým chceme být.

Dopřejme si chvíli ticha, chvilku bez televize, rádia, počítače a dalších vymožeností dnešní doby. Uprostřed síly ticha nejlépe uslyšíme, kdo jsme, kam jdeme a co chceme.

Zdá se to tak jednoduché, a přesto tak složité. V okamžiku, kdy se zeptáme sami sebe co vlastně chceme pochopíme proč.

Mějte krásné dny,

s láskou Jolana
www.spokojeny-zivot.cz

fotografie: zdroj morguefile.com