Přijetí je láska.
Když přijímáš, stáváš se celkem.
Když odporuješ, odděluješ se.
Také se to dá nahradit slovy pozitivní a negativní. Co je pozitivní, je sjednocující, co je negativní je oddělující. Lidé si často při slově negativní vybaví něco, co znamená, že to je špatně. Tak to ale není, to rozlišení slouží pouze k tomu, aby bylo jasné, jaký "náboj" tam je.
Přeprogramování myšlenek v podstatě probíhá na bázi přijímání, protože jen to, co vlastníme, můžeme změnit. Pokud vnímáme, že to, co se nám děje, je výsledkem náhod, chování druhých lidí, že je důsledkem činnosti druhých lidí, tak vnímáme sebe jako oběť, která je dána napospas chování a myšlení druhých. V takovém světe se myšlenky ovládají těžko. Když přijmeš, že vše, co se děje, je výsledek tvých myšlenek a tvého jednání (to bývá ta nejtěžší část, nějtěžší pro naše ego), pak si uvědomuješ že vše, co se ti děje, sis svým způsobem způsobila, přitáhla sis to svým myšlením (a to může být právě díky nevědomému myšlení).
Začneš nacházet myšlenky, se kterými se neztotožňuješ a začneš je pouštět (odpouštět si) a nahrazuješ je pozitivní, tedy sjednocující vazbou.
V každé situaci je volba. I když to někdy vypadá černě a máme pocit, že se nám děje bezpráví, vždy můžeme najít cestu ven. Jen ji potřebujeme začít hledat.
U mě například byla spousta lítostí. Bylo mi líto, že můj tatínek umřel. Bylo mi líto, že jsem nevystudovala vysokou školu. Taky mi bylo líto, že jsem nikdy nedokázala zhubnout a být štíhlá. Bylo mi líto, že nemám dost peněz, abych mohla mít to, po čem toužím.
Ve skutečnosti to všechno byly projevy ega. Ego potřebuje vlastnit. Duši je jedno, jestli mám dům nebo tatínka na živu. Duše se raduje z každé přítomné chvíle - jako malé dítě. Teď si hraje, raduje se. Teď jí, raduje se. Jde se houpat, raduje se. Nelituje, že už nedělá to, co dělalo před chvílí...
.....psáno jako dodatek k reakci na článek...
www.spokojeny-zivot.cz
