Jak rozeznat ego od zdravého sebevědomí

Co je zdravá míra sebevědomí a co už je jednání, založené na egoismu? Mezi oběma směry je tenká hranice, která se někdy lehce překrývá a člověk může padnout do pochyb zda jednání, které zvolil, je to, které chtěl.

Zdravá míra sebevědomí dává člověku dobrý pocit. Dává mu křídla. Vnímá, že je stejně dobrý jako ostatní, není mezi ním a ostatními rozdílu v hodnotě kvalit. Každý člověk pochází ze stejného prazákladu, každý člověk je ze stejného "materiálu". Rozdíl je v tom, jak s tím, co dostává, zachází.

Nakolik si uvědomujeme svou vnitřní sílu a nakolik ji využíváme?
Zdravě sebevědomý člověk si uvědomuje své kvality, umí ohodnotit práci svou i práci druhých. Vnímá, že není rozdílu mezi žebrákem a boháčem. Oba typy přicházejí ze stejného Zdroje, každý na sebe ovšem přejímá jinou roli a jinak využívá darů, které mu byly předány při zrození. Na první pohled se může zdát, že jeden je na tom lépe. Je to ovšem jen zdání, klam prvního dojmu. Ve skutečnosti oba přebírají roli, pro kterou se rozhodli, každého z nich jeho vlastní role posouvá vpřed ve vývoji.

Naproti tomu člověk, který je pohlcen svým vlastním egem upřednostňuje svůj vlastní prospěch na úkor druhých. Člověk pohlcený vlastním egem trpí, protože vnímá, že se mu něčeho nedostává tak, jak by mělo. Srovnává svou situaci s druhými, ale nevidí, že dostává to, co sám dal. A protože egosticky založený člověk, který myslí hlavně sám na sebe, dává druhým míň než by měl, vrací se mu míň než by chtěl. Neustále prožívá nerovnost, nespravedlnost, vnímá nedostatek lásky, nedostatek pozornosti od druhých. Často má pocit nemilovaného dítěte, nedostatečně ohodnoceného pracovníka, nemilovaného partnera.

Najít vnitřní rovnováhu, nalézt tu správnou míru sebelásky tak, aby člověk byl v souladu s ostatními a nežil na úkor druhých nebo sebe samého, je práce na plný úvazek. Jako ukazatel správného směru je náš pocit. Když se cítíme dobře, jdeme správným směrem. Jakmile se cítíme špatně, někde jsme sešli z cesty.

Vedle těchto dvou modelů - egoisty a vyrovnaného člověka - je tu ještě jeden typ člověka. Je to člověk obětavý, který se rozdává druhým na úkor sebe samého. Je to opak egoisty. Myslí nejprve na druhé a pak sám na sebe. Na první pohled tento typ člověka může vypadat jako "správný", tedy model člověka, který by bylo dobré následovat. To by bylo možné, ovšem pouze v případě, že tento člověk rozdává na úkor sebe samého a necítí se při tom špatně. Musel by rozdávat druhým a přitom nečekat nic pro sebe. Nečekat nic nazpět. Dělat vše bezpodmínečně. Dávat dárky a nečekat, že mu druzí něco dají. Dělat si čas pro druhé a nečekat, že si druzí udělají čas pro něj. Toto je ovšem pro mnohé utopie, většina lidí se sice rozdat umí, ale po čase - někdy třeba i 20 letech - přijde zlom. Tento člověk si v sobě roky střádá "naději", že mu někdy někdo vrátí to, co dal.

Tuto roli na sebe často přebírají ženy matky a manželky. Celé roky mají na prvním místě rodinu, manžela, práci a sebe samou až na posledním místě. Vychovají své děti a po 20 letech v manželství mají pocit, že si jejich práce nikdo neváží.

Naše tělo je dokonalý nástroj, který nám ukazuje, pokud něco neděláme tak, jak bychom měli. Jakýkoliv diskomfort, disharmonie či nemoc jsou pro nás signálem, že je třeba změnit cestu, kterou jdeme.

Naše pocity jsou jako kompas. Na naší cestě nás navigují. Když se cítíme spokojení a šťastní, jdeme po vytyčené linii. Jakmile se ozve něco nepříjemného, nesouznění, disharmonie, je třeba něco změnit.

Často dlouho hledáme, která cesta je ta správná. Chceme vidět výsledek, chceme dojít do cíle. A tak stále hledáme, měníme cesty, měníme pohledy na situace, dokud si neuvědomíme, že naším cílem je právě cesta.

Mějte krásný čas,

Jolana
www.spokojeny-zivot.cz

foto: zdroj morguefile.com

Peníze - chyby, kterých se dopouštíme

Ať už právě začíná školní rok a máme výdaje "extra" kvůli školním pomůckám, nebo se nám rozbilo auto, pračka, potřebujeme nový počítač,....ať už potřebujeme zaplatit za cokoliv.....měli bychom se vyvarovat jedné chyby....

Hodně rodičů je naštvaných, když začíná školní rok. Určitě každý z vás zažil ten stav, kdy se ve stejný čas "rozbije" několik různých domácích spotřebičů, moment kdy potřebujeme a máme vydat víc peněz, než bylo v plánu.

Když přijde ten okamžik a my jdeme nakupovat školní pomůcky s dětmi, nebo zimní oblečení pro ty, co příliš rychle vyrostli...ať už kupujeme domácí spotřebiče nebo platíme za drahé léky....měli bychom udržet tok svých myšlenek správným směrem. Protože pokud to neuděláme, zablokujeme nebo zpomalíme přítok peněz k nám.

Peníze, jak už mnozí víte, jsou pouhým prostředníkem. Jsou způsobem, který nám umožňuje uspokojit naše potřeby. Peníze nejsou ani dobré, ani špatné, je to druh energie a náboj pozitivna nebo negativa mu dáváme my, lidé....

Pokud toužíme po penězích, máme potřeby, které chceme uspokojit, měli bychom zůstat naladěni na "pozitivní" náboj peněz.Kde nejsou bloky, energie může volně protékat. Protože i peníze mají svou energii, lidé kteří berou peníze jako příjemné, dobré, správné a pozitivní, nemají žádné bloky a energie ve formě peněz k nim může přitékat. Čím víc utrácejí, tím víc se k nim může vracet. Stále udržují rovnováhu, uvolňují prostor pro nové....

Kdo jde nakupovat s tím, že už dopředu vidí problémy, protože "musí" zaplatit víc než by chtěl, kdo peníze vlastně pustit nechce, ale pouští je pod tlakem, protože si myslí, že musí, takový člověk už si v hlavě vytváří blok. Už dopředu vysílá do vesmíru, že má málo peněz. Už dopředu vysílá obavy z nedostatku. Brzdí tok peněz směrem k sobě. Čím víc o penězích uvažujeme jako o něčem negativním, tím silněji si blokujeme přívod.

Píšu o penězích, ale toto schéma funguje na cokoliv v našem životě, třeba na partnera....nebo na práci. Peníze jsou tématem, které vás čtenáře nejvíce zajímají. Podle statistik na mých stránkách i na facebooku jsem zjistila, že téma peněz je hned vedle partnerské lásky to nejdůležitější. Je to téma, které řešíme dnes a denně.

A tak až budete vydávat spoustu peněz za školní pomůcky nebo opravovat něco na autě (jako já dneska) a peníze se vám pohrnou z peněženky ven přímo kosmickou rychlostí.....poděkujte. Protože spousta lidí peníze nemá, nemají co utrácet. Nemají co dát do oběhu, aby se jim zas mohlo něco vrátit....když dáváme peníze druhým, umožňujeme jim realizovat jejich sny, jejich plány, dovolujeme energii peněz proudit...jak začneme utrácení litovat...peníze se "zaseknou". Božský princip funguje vždy a pro každého - co vyšleme, to se nám vrátí. Kdo děkuje, kdo je vděčný za to co má, kdo dokáže ocenit všechno co má (bez ohledu na to, kolik čeho má) vysílá do Vesmíru jedno velké děkuji. Kdo děkuje, je obdařen, má za co děkovat. Kdybychom peníze neměli, nemůžeme utrácet. Už to, že utrácíme, je hodno vděku. Proto těm, co jsou vděční, těm co vysílají pocit sytosti, blahobytu, hojnosti....se vše vrací znásobeno. A proto těm, kteří se cítí smolaři, chudí, nemocní....se vrací to samé.

To my, lidé, rozhodujeme, na jaké vlně vibrujeme. Každý sám za sebe rozhoduje, na které frekvenci se nachází. Každá frekvence má svá specifika. Každá naše realita je trošku jiná. Svůj svět si tvoříme svým postojem. Není zde nikdo, kdo by nás chtěl trestat. Vše je spravedlivé a kdo vnímá, že je tvořitelem svého života, ví že stačí naladit se na správnou frekvenci. Dovolit si plynutí bez bloků, bez barikád.

A jak to vnímáte vy? Děkujete nebo se cítíte být oběťmi systému? Do jaké role stavíte sami sebe?

Přeji vám krásný a hojný den

Jolana
www.spokojeny-zivot.cz

fotky: zdroj internet (www.google.cz)

Jak ozdravit vztah mezi matkou a dcerou?

Vztah matky a dcery je natolik komplexní téma, že ho zpracuji do několika částí. V následujících nahrávkách vám nastíním můj úhel pohledu, a to jak v roli matky, tak v roli dcery.

To, jaký vztah máme ke své matce, se s námi táhne celý život, a pokud naše vzájemné vztahy mají velké praskliny, poškozuje to pak i náš vlastní vztah k dcerám.

Díky tomu, že jsem sama dcera i matka jsem si uvědomila vzájemné souvislosti, o které se s vámi ráda podělím. Věřím, že některým z vás pomohou lépe pochopit složitost našich vztahů, na čem zapracovat, pochopit proč se některé věci dějí tak, jak se dějí a že se vám podaří  zlepšit kvalitu svého života.

1.část

www.spokojeny-zivot.cz