Z poradny - Co mám dělat, aby mě měla ráda stejně jako já ji?

Přeji hezký večer,

před tím, než se dostanu k samotnému tématu či ¨problému¨ vám chci pochválit vaší tvorbu, která na mě působí velmi intelektuálním a příjemným dojmem. Máte mojí plnou podporu v tomto oboru. A teď zpět k věci s kterou se s vámi chci podělit.

Je mi 15 let a můj ¨problém¨ spočívá u jedné slečny. Možná to teď přestanete číst, protože nemáte čas se zabývat ¨zamilovaným puberťákem¨, ale pro mě vaše rada moc znamená. Začnu tak nějak od začátku. Dříve jsem jezdil na letní tábory, kde jsem se pokaždé viděl s holkama, které přes rok normálně nevídám. A už na několika táborech jsme měli s tou zmiňovanou slečnou K. takovou tu táborovou lásku. Znáte to, držení za ruce, jsem tam nějaká ta pusa a to je podstatě  všechno co se mezi námi na táboře dělo.

Když jsme byli trochu starší, tak se ta naše táborová parta vídala i mimo tábory a na těchto setkáních jsem se dal s krásnou K. dohromady. Vím, kroutíte hlavou, tak mladý lidi ani snad neví co to je mít doopravdy někoho rád. Ale můžu vám říct, že ten pocit, který jsem prožíval, byl snad asi ta Láska. Pořád jsem na ní myslel, moje mysl se ani neopovažovala pomyslet na jinou dívku. Každý den, když jsem stával a pomyslel na ní, tak se mi ten den žilo úplně s lehkostí, s nadšením, no prostě jsem se cítil jak v nějaký ''extázi''. Pak ale nastala taková nemilá věc, K. řekla, že jsme na vztah moc mladí a chce být raději sama.

Po této události jsem se cítil nějak zmateně moje mysl jí nemohla spustit z hlavy a dlouhé měsíce potom jsem jí pořád miloval. V průběhu roku,kdy můj kamarád začal chodit na stejný gympl jako ona, jsem slýchával takový nehezký věci o ní a nějakých klucích.

Ale abych se dostal k úplnému finishi, minulý týden jsem byl na hudební zábavě. Jel jsem tam s kamarády a jela s námi i K. Když jsem jí tam celý večer vídal, tak se ve mně začal probouzet ten pohřbený vztah k ní. Ovšem ten večer se kolem ní motal i můj zmiňovaný kamarád z gymnázia a kromě té zamilované emoce se ve mě začala probouzet i žárlivost vůči kamarádovi. Je to jeden z mých nejlepších kamarádů, přeji mu nějakou slečnu, ale ne zrovna tu jednu z nejhezčích holek, K., ke které zase něco cítím.

A já vás proto žádám o pomoc, co mám dělat, aby mě K. měla ráda stejně, jako já jí? Mám tedy na ní pořád myslet a přát si jí, nebo mám na ni zapomenout? Jestli jste tento mail dočetla až sem, tak vám děkuji za váš drahocenný čas, který jste obětovala. Děkuji, věřím ve vás, ve mně, věřím v K., ale věřím i v to pouto které mezi námi snad bude.

Děkuji. T.

---------------------------

Dobrý večer Tome,

děkuju Ti za důvěru a za milá slova. Těší mě, že tě zajímá tématika, o které píšu své stránky.

Tvůj email jsem přečetla celý. Nikdy předtím mě neoslovil nikdo tak mladý, je to pro mě nová zkušenost.

Odpovím Ti ale úplně stejně, jako bych odpověděla komukoliv jinému. Není důvod cokoliv oddělovat. Věk je jen číslo...

Ptáš se, co máš dělat, aby tě Kája měla ráda tak, jako ty ji. Jediné, co můžeš opravdu udělat, je přijmout situaci takovou, jaká je. Přijmout to, že ty k ní máš jiné city než ona k tobě. Pokud to dokážeš přijmout, aniž by ti to vadilo, osvobodíš se od pocitu potřeby "chci, aby mě milovala jako miluji já ji". Tím jí dáš svobodu volby.

Zkus si představit, že by to bylo naopak. Do tebe by byla zamilovaná dívka, ale ty bys to cítil jinak. Chtěl bys, aby ona měnila to, co ty cítíš? Je to přeci tvoje volba co chceš cítit a ke komu. Pokud by to někdo zvenčí ovlivňoval, byla by to černá magie.

Vesmírné zákony platí pro všechny stejně. To, co děláme druhým, děláme sami sobě. Pokud někomu druhému škodíme, škodíme sobě. Pokud chceme ovlivňovat druhé, budeme ovlivňováni druhými.

Dívky milují sebevědomé chlapce. Když budeš sám sebou a vědomý si svých hodnot (to ale neznamená, že by ses měl nad někoho vyvyšovat), bude je to k tobě přitahovat víc.

Vesmírný zákon přitažlivosti ti přitáhne to, co vyšleš. Pokud vysíláš chtění, aby tě někdo miloval, přitahuješ si pocit chtění, ne tu osobu. To je ale to, o co ti nejde. Takže pokud něco moc chceš, vytváříš si ještě víc pocitu potřeby to mít a trpíš víc, protože to nedostáváš. Jediné, co dostáváš, je jen to chtění.

Je třeba vysílat správně. Ty chceš lásku, proto by z tebe měla jít láska. Nemá se jednat o nějaké vědomé vysílání směrem k druhým. Tento paprsek lásky by měl vycházet z tvého nitra.

Každý člověk je obrovským zářičem. Vysílá, a to neustále, vibrace. Podle toho, jak se cítíme, takové vibrace vysíláme. Čím spokojenější se svým životem jsme, tím více spokojenosti přitahujeme. Čím víc po něčem toužíme, tím víc touhy přitáhneme.

Tedy zpět k tvé otázce - co máš dělat? Přijímat sebe takového jaký jsi. Přijímat tu dívku takovou jaká je. Aniž bys to hodnotil, aniž by ti to vadilo. Stejným způsobem, jakým přijímáš, že voda je mokrá, že ráno vyjde slunce. Nepochybuješ o tom, nepotřebuješ to hodnotit. Prostě víš, že ráno vyjde slunce a začne den. Když takto budeš přijímat sám sebe i druhé, přitáhneš si k sobě lidi, kteří jsou ti podobní. Pokud ona dívka bude v souladu s tvou vibrací, přitáhneš ji k sobě. Čím vyšší vibrace dosáhneš, tím líp ti bude.

Vibrace si můžeš zvyšovat i tím, že budeš rád za to, co máš. Když budeš oceňovat všechno to, co máš, dáváš tím Vesmíru najevo, že vnímáš vše, co k tobě přichází. Čím víc toho oceníš, tím víc dostaneš. Vesmírné zákony říkají, že to co dáš, dostaneš. My lidé to chceme naopak - nejprve dostat a pak dát, jenže tak to není. To co dáme, dostaneme. Co nedáme, nedostaneme.

Přeji ti hodně úspěchů na tvé cestě, ať se ti daří.

Měj se, Jolana

www.spokojeny-zivot.cz

Foto: zdroj morguefile.com

Jak poznám, že jednám z pozice ega?

Když něco chceš, cokoliv, je to projev ega. Vědomé bytí nemá potřeby chtění. Kdykoliv tedy cítíš, že něco není, jak bys chtěla, je to jen hlas tvého ega, tvého těla jménem ...... Tvé bytí je ale nad tím, ty nejsi jen tělo, jsi věčná bytost, Božská bytost, nikde nekončící, nikdy nekončící.

Když tato bytost na sebe zapomene a začne se vnímat jen jako to tělo, řídí se egem. Zapomíná, že když se rozhodla narodit do tohoto těla, měla záměr. Vše, co se děje, je ku prospěchu tohoto záměru, čím méně se budeš řídit egem, tím víc si budeš rozvzpomínat, kdo skutečně jsi. Čím víc se budeš řídit egem, tím víc zapomeneš. Ego na sebe dokáže brát mnohé podoby a mnohdy ani nebudeš tušit, že je to ego, kdo ti našeptává.

Takovým všeobecným pravidlem, které ti může pomoci, je tvůj pocit. Když jsi spokojená, šťastná a vyrovnaná, nic nepotřebuješ, dokážeš se radovat z pouhého bytí, pak jsi naladěna na svou Božskou podstatu. Jakmile ti něco nevoní, neladí, něco ti vadí, chceš něco změnit proto, že to nepřijímáš takové, jaké to je, je to hlas ega. Ty mu ale nemusíš naslouchat, můžeš mu poručit "ticho" , "lehni". Někdy poslechne, někdy to bude zkoušet dál.

Stačí ale, když si uvědomíš, že jsi egu podlehla a tím si umožníš příště mu nenaletět.
Když nasloucháš egu, je to, jako bys jela v autě a seděla vzadu a ego řídílo tvůj vůz. Rozhoduje, kam pojedeš, jak rychle atd. Když si uvědomíš, kdo jsi, řídíš auto ty a ego sedí vzadu. Potřebuješ ho, protože je to tvoje tělo, schránka, chrám, používáš ho, abys mohla žít v tomto hmotném světě, ale víš, že je i víc než jen toto.


Pozn. autorky: Toto sdělení mi přišlo speciálně pro jednu ženu, já jsem jej pouze předala. A protože mi přišlo univerzální, předávám dál.

Mějte se krásně, příjemné a pohodové dny,

Jolana

www.spokojeny-zivot.cz

Poznámka: Seznam aktuálních seminářů v Centru Pohyblivý svátek Brno. 

Foto: zdroj morguefile.com

Bezlepková třešňová bublanina

O tom, že lepek, obsažený především v pšenici, nám neprospívá, se už tak nějak všeobecně ví dlouho. Ale po pravdě - kdo řeší zdravou stravu ve všech aspektech, pokud nemusí?

Já osobně lepek mohu, ale protože máme nově v rodině celiaka, začala jsem hledat alternativy.

Nikdy jsem netušila, co všechno takový celiak řeší, stejně jako jsem netušila, že mnoho jídel se dá nějak nahradit. Chuť je sice trošku jiná, ale neznamená to, že by byla špatná. Jen je třeba se "nastavit" na tu novou.

Vařit bezlepkově je vhodné i pro ty z nás, kdo "zatím" nic takového neřešíme. I když - věřte mi či nevěřte - jeden nikdy neví, kdy se u něj nesnášenlivost na lepek projeví...

A tak jestli chcete zkusit chutný a přitom bezlepkový moučník, uričtě vyzkoušejte tuto bublaninu z rýžové mouky.

Ingredience:
120 ml oleje
130 g třtinového cukru
4 vejce
citronová kůra z 1 citronu
lžička prášku do pečiva
250 g rýžové mouky
5 lžic horké vody
špetka soli
500 g třešní


olej na vymazání plechu
strouhaný kokos na vysypání plechu

Postup:
Bílky z vajíček vyšleháme spolu se špetkou soli do pevného sněhu.
Třtinový cukr vymícháme spolu se žloutky a olejem, postupně přidáme horkou vodu a citronovou kůru.
Prášek do pečiva smícháme s rýžovou moukou a postupně zapracujeme do žloutkové směsi.
Nakonec lehce vmícháme vyšlehané bílky.

Celou směs vylijeme na vymazaný a kokosem vysypaný plech. Poklademe třešněmi, kdo chce, může vypeckovat, já dávám celé.

Pečeme asi při 170 stupních Celsia po dobu 20 minut, bublanina bude mít krásnou zlatavohnědou barvu. Po vychladnutí krájíme, kdo má rád, posype cukrem.

Množství cukru v moučníku je také závislé na zralosti třešní, případně na typu jiného ovoce. Já osobně dávám raději méně cukru do těsta a případně dosladím posypem nahoře. Výtečná je bublanina také s rybízem (už máme vyzkoušeno a sklidila obrovský úspěch i u "nerybízářů".

Dobrou chuť :)

www.spokojeny-zivot.cz

Vnímání času z různých perspektiv

Dnes jsem viděla podobný balón na obloze. Nebyl tak krásně zdobený, zato mi díky pohledu na něj přišla zpráva pro vás...

Kdybychom se na svět dívali z výšky, jako bychom byli v košíku takového výletního balónu, mohli bychom vidět nejen kousky, viděli bychom širší záběry. Čím výš bychom stoupali, tím širší by byl  náš "záběr".

Když stojíme na cestě, nevíme odkud kam vede. Abychom na to přišli, potřebujeme se pohybovat jedním směrem. Pokud budeme posuzovat cestu podle každé její části, zjistíme, že nám některé fragmenty nedávají smysl, jiné nám mohou připadat zbytečné, něco můžeme vnímat jako slepou uličku nebo odbočku, která nás svede z cesty.
Jakmile sedíme v balóně, vidíme svět s odstupem. Už nevnímáme malé fragmenty, vidíme "bigger picture" (promiňte mi ten anglický výraz, ale plně vystihuje to, co teď popíšu). Tedy vidíme širší záběr, můžeme vnímat nejen kousek cesty, ale i to odkud kam se vine, kdo po ní jde, co nese, vidíme kde cesta končí, proč končí a kam se můžeme vydat pak. Tím, že vystoupáme výš, jsme schopni vnímat mnohem jemnější aspekty. Už neposuzujeme malé drobnosti, protože vidíme, že vše se vším vzájemně souvisí. Začneme vnímat jednotu.

Při pohledu odspoda vzhůru se svět opět jeví zcela jinak. Nevidíme sebe, ale můžeme vidět kapky deště, oblaka, slunce, větve stromů, ptáky létající ve výškách. Když se díváme odzdola vzhůru, připadáme si maličcí, nicotní, vše je tak daleko, vidíme to, a přitom je to pro nás nedosažitelné.

Kdo jednou vystoupal vzhůru a ví, že na svět se můžeme dívat z mnoha různých perspektiv, ztrácí pojem nicotnosti, nedůležitosti a nedosažitelnosti. Ví, že je možné něco víc, než si dříve myslel. Ví, že i když něco nemá právě v tento okamžik, neznamená to, že by to bylo nemožné nebo nedosažitelné.

Vědomé vědomí nepochybuje, nepotřebuje důkazy, utvrzování, přesvědčování, manipulaci, hrůzu ani strach. Vědomé vědomí ví. Nemusí nikoho přesvědčovat.

Pojem času pro nás - lidi žijící v hmotném světě - probíhá lineárně. Máme tu minulost, okamžik právě probíhající, tedy přítomnost a to, co přijde - budoucnost. Pokud si čas představíme z perspektivy výletníka balónem, můžeme celý záběr uvidět v jeden okamžik. Pocit lineárního průběhu vzniká díky pobytu "dole". Je třeba se přesunout z bodu A do bodu B. Vzniká pocit času. Ve skutečnosti už to tu všechno ale je, jen to neumíme vnímat, neumíme to pojmout, neumíme si představit jaký je svět z pohledu z balónu, pokud jsme ještě nevystoupali do vyšších sfér.

Jakmile se ale ve vyšších sférách jednou ocitneme, pochopíme, procitneme. Vidíme souvislosti, vnímáme z dalších perspektiv.

Mějte báječný den, každý den, každý okamžik svého bytí. Každý den je jedinečný, úžasný, každý den je příležitostí žít ho naplno, užívat si ho, a to za každých okolností.

Jolana
www.spokojeny-zivot.cz

Poznámka: Seznam aktuálních seminářů v Centru Pohyblivý svátek Brno. 


foto: zdroj morguefile.com

Pampeliška - plevel nebo nedoceňovaný poklad?

Pampeliška - správně nazývaná smetánka. Ve škole jsme se učili smetánka lékařská. Pampelišek, které rostou na našem území je několik druhů. Po pravdě v nich nedělám rozdíl.
Kdo bude pečlivě bádat, všimne si drobných rozdílů. Osobně jsem vyzkoušela všechny dostupné druhy a žiju :)

Pampeliška je úžasná rostlinka, měli bychom se jí klanět. Kromě semen se dá celá použít.

Z jara, když začínají rašit, jsou vhodné mladé lístečky. Jsou jemně nahořklé. Čím menší a mladší, tím míň hořké, čím větší a starší, tím silnější. Pokud jste citlivější, zkuste to s jedním lístečkem denně.
A proč?
Vaše játra vám za to poděkují.

Naše játra bývají přetížena a oslabena vlivem znečištěného životního prostředí, nevhodné stravy plné chemických přídatných látek, se kterými si naše tělo moc neví rady a hlavně díky naší mysli. To, jak jsme byli vychovávaní, čemu jsme věřili, jak jsme žili, to vše má vliv na naše játra. Kdo se často zlobí, mívá problémy se žlučníkem i s játry. "Ten mi hnul žlučí" slýchávala jsem od babičky už jako malá holka...Taky to, že na žlučník brala choladol (nebo tak nějak).

Ale dnes tu nebudu vysvětlovat vznik a příčinu nemocí, dnes tu prezentuji skvělou a léčivou pampelišku.
Při akutních problémech s játry, která se může mimo jiné projevovat i pobolíváním na pravé straně podbřišku, můžete zkusit požvýkat stvol pampelišky. Jeho hořkost je silná, proto i jeho účinnost je rychlá. Čím víc hořčinů do těla dostáváme, tím snadněji si játra poradí s odstraněním nepatřičných látek.

Květy pampelišek jsou vhodné pro výrobu medu. V zimě ho ocení nejen děti. Natrháme alespoň 250 pampeliškových květů, omyjeme a naložíme do 2l vody. Můžeme nechat marinovat, med je pak silnější, kdo chce, vaří hned spolu s bio citronem (nebo velmi dobře omytým obyč) nakrájeným na plátky. Dejte pozor na pecky z citronu, jinak by med mohl nahořknout.
Vaříme nejméně 15 minut. Necháme stát přibližně 24hodin.
Druhý den přecedíme, vymačkáme co to jde, přisypeme hnědý třtinový cukr - já dala 0,7 kg. Můžeme přidat šťávu z 1-2 pomerančů. Opět přivedeme k varu a necháme probublávat 1,5-2 hodiny. Jde nám o redukci tak, aby výsledná tekutina byla co nejpodobnější medu.
Když jsme s jeho konzistencí spokojeni, naplníme do předem vymytých skleniček, můžeme sterilovat, popíšeme a máme vzpomínku z léta.
Med nám takhle vydrží i několik let.

A teď kořen - ten jsem osobně ještě nezkoušela, ale o jeho léčivých účincích vím už několik let. Pokud máte na zahrádce velkou úrodu pampelišek, můžete to zkusit. Kořeny pampelišek velmi dobře omyjete, nakrájíte na malé kousky, osušíte a pražíte na sucho na pánvi. Je třeba dávat pozor, aby se kousky nespálily, jinak budou hořké. Ztmavlé černé kousky raději vyhoďte, zbytek pomelte na mlýnku na kávu. Z takto připravené drti můžete připravovat "kávu".Zbylý prášek uschováme ve skle v tmavé místnosti. Je třeba dbát, aby nenavlhl.

Celkově pampeliška podporuje látkovou výměnu, napomáhá očiště celého těla, je pomocníkem při onemocnění jater, čistí pleť, léčí ekzémy, pomáhá zbavit žlučníkových i ledvinových kamenů, posiluje žaludek, trávení. Správně usušené listky, které by měly zůstat zelené, se přidávají do čajových výluhů.

Smetánku používali už v antických dobách, mléko z pampelišek aplikovali na fleky a skvrny na kůži.

Sama jsem si vyzkoušela účinky smetánky. Někdy se stane, že se člověk nacpe těžkým jídlem a až poté, kdy se cítí slabý a unavený si vyčítá, proč to jedl. I v takových chvílích stačí vyjít ven a najít první pampelišku, sníst stvol, pár lístků. Úleva je téměř okamžitá.

Přeji vám příjemné poznávání naší malé, leč tak významné, české bylinky.

Krásný den všem.

www.spokojeny-zivot.cz

foto: zdroj morguefile.com

Jak nám tma a ticho mohou pomoci?

Nejvíc odpovědí na mé otázky mi přichází ve chvílích největšího ticha. Když se ztiším, přestanu pracovat, vypnu počítač, mobil a jen tak si sednu na sedačku...
Jednou ke mně připlula myšlenka "Copak tu chceš sedět jen tak a nic nedělat?" a já si s úžasem pro mě samotnou odpověděla "Ano." Tenkrát to bylo poprvé, kdy jsem ucítila klid a mír ve svém nitru. Zjistila jsem, že myšlenky nemusím sledovat, nemusím jim odporovat a ani je přijímat.
Myšlenky jsem začala jen registrovat, abych si mohla uvědomit, které mohu přijmout, které nechat jen tak vyšumět. 

Ovládat své myšlenky se zdá nadlidské, a přeci právě toto mi přineslo klid a sílu.

Ticho mám stále raději. Učím se mít ráda i tmu. Dlouho jsem se jí bála. Když jsem byla na místě, kde byla tma tak tmoucí, že už to víc nešlo, zjistila jsem, že se tmy vlastně nebojím. To, čeho jsem se bála, bylo to, co jsem viděla ve tmě, která tmou tmoucí nebyla. Stíny a obrysy.

Tma je úžasně osvobozující. Nemusíme nic rozlišovat, sledovat. Spolu s tichem tvoří pár, který nám otevírá cestu k sobě. Do našeho nitra.

Co byste řekli na to, že v každém z nás je odpověď na každou otázku? Jak často hledáme odpovědi vně sebe? Jak často spoléháme na názory druhých, na jejich moudra, na jejich zkušenosti?
V každém z nás je odpověď na vše. Abychom tyto odpovědi mohli slyšet, potřebujeme ticho. Abychom je mohli vidět, potřebujeme tmu.

Ticho a tma nám umožní oprostit se od každodenních starostí a zařizování. Prolnou nás zpět k našim kořenům, k našim skutečným potřebám. Umožní nám uslyšet náš vnitřní hlas, tak moudrý a schopný odpovědět každou naši otázku. Jeho hlásek je jemný a tichý. Když jsme obklopeni technikou a lidmi, je těžké ho slyšet.

Máte otázky? Tak naslouchejte. Vždyť kdo jiný by to s vámi mohl myslet lépe než vy sami?

Krásný den všem,

Jolana
www.spokojeny-zivot.cz

Poznámka: Seznam aktuálních seminářů v Centru Pohyblivý svátek Brno. 



foto: zdroj morguefile.com

Všechny tváře ženy - cyklus seminářů (ženské kruhy)

Moji milí čtenáři, posluchači nebo náhodní návštěvníci,
následující akce budou sice věnovány ženám, ale pokud víte o ženách, které by tyto akce mohly zajímat, budu moc ráda, když jim předáte tento článek.

Pánové i vy můžete být užiteční a i vy můžete zlepšit své vztahy díky seminářům pro ženy. A jak? Spokojená a vyrovnaná žena vytváří vyrovnané harmonické vztahy. Možná právě vaše blízká žena či dívka řeší nějaké problémy a neví si s nimi rady. Mnoho žen řeší situace a problémy a myslí si, že jsou jedinými, kterým se to děje. Když navštíví ženský kruh, kde mohou sdílet i naslouchat druhým ženám, zjistí, že nic není tak temné, jak se zdálo. Mohou nalézt řešení, východ z tíživé situace nebo třeba jen podobně naladěné lidi a kamarádky.

Děkuji vám :)

* * * *

Cyklus ženských kruhů nese název VŠECHNY TVÁŘE ŽENY.
Proč? Protože žena má mnoho rolí, mnoho tváří a když se je naučí všechny používat správně, bude si vědoma sebe samé, svých schopností a možností.

Přijměte pozvání do kruhu žen, kde můžeme sdílet své prožitky, užít si vzájemné propojení a pochopení. Místo, kde žádné téma není tabu...


1. ženský kruh  - PŘIJETÍ ŽENSTVÍ (19.3.2015)

Síla ženy je v uvědomění si všech aspektů sebe sama. Žena, která se přijímá a miluje taková jaká je, vytváří harmonický domov a harmonické vztahy.

Mnoho žen trpí nedostatkem sebevědomí, pozornosti, lásky. Je pro ně náročné přijímat své tělo takové, jaké je. Domnívají se, že musí mít na prvním místě rodinu, a tak odsouvají své potřeby na poslední místo. Rodina pak bere jako samozřejmost, že máma je pro všechny k dispozici, kdykoliv je potřeba.

Roli ženy přejímáme od svých matek, a tak pokud matka nepřijala všechny své aspekty, předává tento model svým dcerám.

Dovolme si být samy sebou, dovolme si milovat se takové jaké jsme, dovolme si být nedokonalé, dovolme si mít na sebe čas a sdílet své touhy, sny i problémy.

Věnujme čas samy sobě. Mějme své potřeby na prvním místě. Jakmile začneme respektovat, milovat a přijímat samy sebe, začne se tak k nám chovat i naše okolí.

2. ženský kruh - SEBELÁSKA A PARTNERSTVÍ (16.4.2015)

Již od pradávna se ženy scházely, aby vytvořily společný kruh, ve kterém se ladily na své ženství, intuici
a propojení se sebou a s Matkou Zemí a vzájemné předávání moudrosti.

Vytvořením kruhu si vyhrazujeme místo, kde můžeme sdílet své prožitky, místo vzájemného propojení
a pochopení. Místo, kde žádné téma není tabu.



Je důležité být ženou, která je:

- v harmonii sama se sebou
- zdravě sebevědomá
- spokojená se svým tělem
- respektovaná
- uspokojená a naplněná
- milující i milovaná

Co je tedy to, co nás brzdí, abychom takovými ženami mohly být? Jak si můžeme vytvořit realitu, která bude odrážet naše přání? Kdo vlastně jsme a kam směřujeme?

To, co nám nejvíce chybí, je přijetí sebe samých. Přijetí nás takových, jaké jsme. Se všemi našimi nedostatky. Všechny naše problémy a nepřijetí pramení z nedostatku lásky. A protože si ji neumíme dát samy, hledáme ji okolo. A pokud nám ji naše okolí nedává dostatečně najevo, jsme frustrované, nespokojené a lítostivé.

Nadešel čas navrátit se k ženství. Je čas dát ženám jejich ženské energie zpět, vysvětlit jim důležitost harmonie mezi ženskou a mužskou energií. Protože jen harmonie energií může vést k harmonii ve vztahu. A žena, která je v harmonii, je přínosem nejen pro svou rodinu, ale i pro celou společnost.

Pokud se chcete kruhů zúčastnit, přihlaste se prosím zde. Večerní ženské kruhy se budou konat vždy 1x za měsíc ve stejný čas i hodinu (pokud nebude uvedeno jinak).

V případě dotazů pište na jola.domin@gmail.com.

Přihlášky budou probíhat přímo přes Centrum Pohyblivý svátek.

Moc se těším na naše společná setkání, zde jsou další mé články na témata ženských kruhů.

www.spokojeny-zivot.cz

Poznámka: Seznam aktuálních seminářů v Centru Pohyblivý svátek Brno.