Z poradny - Co mám dělat, aby mě měla ráda stejně jako já ji?

Přeji hezký večer,

před tím, než se dostanu k samotnému tématu či ¨problému¨ vám chci pochválit vaší tvorbu, která na mě působí velmi intelektuálním a příjemným dojmem. Máte mojí plnou podporu v tomto oboru. A teď zpět k věci s kterou se s vámi chci podělit.

Je mi 15 let a můj ¨problém¨ spočívá u jedné slečny. Možná to teď přestanete číst, protože nemáte čas se zabývat ¨zamilovaným puberťákem¨, ale pro mě vaše rada moc znamená. Začnu tak nějak od začátku. Dříve jsem jezdil na letní tábory, kde jsem se pokaždé viděl s holkama, které přes rok normálně nevídám. A už na několika táborech jsme měli s tou zmiňovanou slečnou K. takovou tu táborovou lásku. Znáte to, držení za ruce, jsem tam nějaká ta pusa a to je podstatě  všechno co se mezi námi na táboře dělo.

Když jsme byli trochu starší, tak se ta naše táborová parta vídala i mimo tábory a na těchto setkáních jsem se dal s krásnou K. dohromady. Vím, kroutíte hlavou, tak mladý lidi ani snad neví co to je mít doopravdy někoho rád. Ale můžu vám říct, že ten pocit, který jsem prožíval, byl snad asi ta Láska. Pořád jsem na ní myslel, moje mysl se ani neopovažovala pomyslet na jinou dívku. Každý den, když jsem stával a pomyslel na ní, tak se mi ten den žilo úplně s lehkostí, s nadšením, no prostě jsem se cítil jak v nějaký ''extázi''. Pak ale nastala taková nemilá věc, K. řekla, že jsme na vztah moc mladí a chce být raději sama.

Po této události jsem se cítil nějak zmateně moje mysl jí nemohla spustit z hlavy a dlouhé měsíce potom jsem jí pořád miloval. V průběhu roku,kdy můj kamarád začal chodit na stejný gympl jako ona, jsem slýchával takový nehezký věci o ní a nějakých klucích.

Ale abych se dostal k úplnému finishi, minulý týden jsem byl na hudební zábavě. Jel jsem tam s kamarády a jela s námi i K. Když jsem jí tam celý večer vídal, tak se ve mně začal probouzet ten pohřbený vztah k ní. Ovšem ten večer se kolem ní motal i můj zmiňovaný kamarád z gymnázia a kromě té zamilované emoce se ve mě začala probouzet i žárlivost vůči kamarádovi. Je to jeden z mých nejlepších kamarádů, přeji mu nějakou slečnu, ale ne zrovna tu jednu z nejhezčích holek, K., ke které zase něco cítím.

A já vás proto žádám o pomoc, co mám dělat, aby mě K. měla ráda stejně, jako já jí? Mám tedy na ní pořád myslet a přát si jí, nebo mám na ni zapomenout? Jestli jste tento mail dočetla až sem, tak vám děkuji za váš drahocenný čas, který jste obětovala. Děkuji, věřím ve vás, ve mně, věřím v K., ale věřím i v to pouto které mezi námi snad bude.

Děkuji. T.

---------------------------

Dobrý večer Tome,

děkuju Ti za důvěru a za milá slova. Těší mě, že tě zajímá tématika, o které píšu své stránky.

Tvůj email jsem přečetla celý. Nikdy předtím mě neoslovil nikdo tak mladý, je to pro mě nová zkušenost.

Odpovím Ti ale úplně stejně, jako bych odpověděla komukoliv jinému. Není důvod cokoliv oddělovat. Věk je jen číslo...

Ptáš se, co máš dělat, aby tě Kája měla ráda tak, jako ty ji. Jediné, co můžeš opravdu udělat, je přijmout situaci takovou, jaká je. Přijmout to, že ty k ní máš jiné city než ona k tobě. Pokud to dokážeš přijmout, aniž by ti to vadilo, osvobodíš se od pocitu potřeby "chci, aby mě milovala jako miluji já ji". Tím jí dáš svobodu volby.

Zkus si představit, že by to bylo naopak. Do tebe by byla zamilovaná dívka, ale ty bys to cítil jinak. Chtěl bys, aby ona měnila to, co ty cítíš? Je to přeci tvoje volba co chceš cítit a ke komu. Pokud by to někdo zvenčí ovlivňoval, byla by to černá magie.

Vesmírné zákony platí pro všechny stejně. To, co děláme druhým, děláme sami sobě. Pokud někomu druhému škodíme, škodíme sobě. Pokud chceme ovlivňovat druhé, budeme ovlivňováni druhými.

Dívky milují sebevědomé chlapce. Když budeš sám sebou a vědomý si svých hodnot (to ale neznamená, že by ses měl nad někoho vyvyšovat), bude je to k tobě přitahovat víc.

Vesmírný zákon přitažlivosti ti přitáhne to, co vyšleš. Pokud vysíláš chtění, aby tě někdo miloval, přitahuješ si pocit chtění, ne tu osobu. To je ale to, o co ti nejde. Takže pokud něco moc chceš, vytváříš si ještě víc pocitu potřeby to mít a trpíš víc, protože to nedostáváš. Jediné, co dostáváš, je jen to chtění.

Je třeba vysílat správně. Ty chceš lásku, proto by z tebe měla jít láska. Nemá se jednat o nějaké vědomé vysílání směrem k druhým. Tento paprsek lásky by měl vycházet z tvého nitra.

Každý člověk je obrovským zářičem. Vysílá, a to neustále, vibrace. Podle toho, jak se cítíme, takové vibrace vysíláme. Čím spokojenější se svým životem jsme, tím více spokojenosti přitahujeme. Čím víc po něčem toužíme, tím víc touhy přitáhneme.

Tedy zpět k tvé otázce - co máš dělat? Přijímat sebe takového jaký jsi. Přijímat tu dívku takovou jaká je. Aniž bys to hodnotil, aniž by ti to vadilo. Stejným způsobem, jakým přijímáš, že voda je mokrá, že ráno vyjde slunce. Nepochybuješ o tom, nepotřebuješ to hodnotit. Prostě víš, že ráno vyjde slunce a začne den. Když takto budeš přijímat sám sebe i druhé, přitáhneš si k sobě lidi, kteří jsou ti podobní. Pokud ona dívka bude v souladu s tvou vibrací, přitáhneš ji k sobě. Čím vyšší vibrace dosáhneš, tím líp ti bude.

Vibrace si můžeš zvyšovat i tím, že budeš rád za to, co máš. Když budeš oceňovat všechno to, co máš, dáváš tím Vesmíru najevo, že vnímáš vše, co k tobě přichází. Čím víc toho oceníš, tím víc dostaneš. Vesmírné zákony říkají, že to co dáš, dostaneš. My lidé to chceme naopak - nejprve dostat a pak dát, jenže tak to není. To co dáme, dostaneme. Co nedáme, nedostaneme.

Přeji ti hodně úspěchů na tvé cestě, ať se ti daří.

Měj se, Jolana

www.spokojeny-zivot.cz

Foto: zdroj morguefile.com

Strach prosadit se

Láska k sobě jako výchova 

Uvolnit proud lásky směrem k dítěti znamená mít rád a přijímat sebe. Pokud se máte rádi, i pro ostatní je snazší vás mít rádi a tím se dále umocňuje láska k dítěti. Člověk může plně dávat jen tehdy, když přijímá. A proto je přijímání aktem lásky.

Nedostatek a podmíněnost lásky v dětství zde zanechalo plno rodičů neschopných uvolnit brány lásky k sobě navzájem. Sami se cítí v nedostatku a je pro ně těžké dávat lásku anebo ji do určité míry i odmítají, neboť si myslí, že si ji nezaslouží, nebo se za ni stydí. Mnoho dospělých, kteří v dětství nezískali bezpodmínečnou lásku, pak hledá její náhražky v nákupech, jídle, zboží, televizi, slávě a dalších způsobech, které jim mají přinést úlevu. Pokud nemají rodiče vědomí vlastní ceny, bývají nerozhodní, a proto váhají vymezit dítěti jasné hranice.

Něco svému dítěti dlužíte! Uzdravte se a zavřete dveře za minulostí. Použijte způsob navržený v první kapitole a ozřejměte si, jak vás vlastní mysl mate na cestě ke změně. Využijte konzultace, skupinovou terapii, příležitost k proměně, knihy, umění a jakoukoli cestu, která je vhodná pro vás, abyste si vybudovali sebevědomí a byli schopni řešit reálné úkoly přítomnosti. Až se ve vás opět probudí bezpodmínečná láska k sobě samým, budete lásku schopni dávat a tímto dáváním se obohacovat.

Být rodičem vyžaduje veliký skok vpřed - od radosti ze svých úspěchů k radosti z úspěchů druhých. Je to cesta, jak se místo odmítání naučit přijmout každý okamžik přítomnosti. Čím jste si jistější sami sebou, tím méně se potřebujete soustředit na sebe a tedy odmítat rozhodnutí dítěte. Pokud jste si jisti svou cenou a nemusíte se starat o získávání lásky, jste osvobozeni a můžete dítě milovat a radovat se z toho, jak přispíváte k jeho životu. A navíc, když se osvobodíte od potřeby potvrzovat si svou cenu tím, že děláte dojem na druhé a získáváte jejich souhlas, můžete pak v obtížnějších situacích např. na veřejnosti nebo před babičkou jednat v zájmu dítěte a ne v zajetí obav, co si kdo myslí.

Život s dětmi vyžaduje, abychom byli zralí a nestarali se v životě jen o své cíle. Jde však také o to, abychom byli sami spokojení. Když vychováváte a podporujete rozvoj jiné lidské bytosti, aby si splnila své sny, vaše vlastní touhy jsou přímo i nepřímo naplňovány, nicméně sny dítěte nejsou vaše sny a jeho činnost není vaší. Jestliže doprovázíte dítě na jeho cestě, podporuje to váš vlastní růst, často nečekaným způsobem, a to může ovlivnit i váš život.

Jestliže jsme smutní z toho, co jsme za sebou zanechali, je to jen proto, že vězíme v minulosti. Přítomnost vždy přináší změnu, která nás uspokojí, pokud ji vidíme a pokud se o ni zajímáme tady a teď. Každým okamžikem se objevují nové možnosti, ale když mysl ulpívá na tom, jak to bylo dříve, nevidíme a nedokážeme se radovat z toho, co nám přichází do cesty. Podstatou našeho žití je kráčet vpřed do neznáma. Strach odpoutat se od minulosti nám brání milovat děti v současnosti. Jakmile máte děti, nebude život už nikdy takový, jaký býval, bude jiný, bohatý a stále v pohybu. Uplatňujete-li svůj tvůrčí potenciál a nebráníte se změnám, bude to pro vás jedna z nejúžasnějších cest, které jsou lidským bytostem dostupné.


www.spokojeny-zivot.cz

Úryvek z knihy "Vychováváme děti a rosteme s nimi" autorky Naomi Aldortové.


foto: zdroj www.morguefile.com

Když se člověk neumí mít rád...aneb jak milovat sám sebe

Umíte si představit žít celý život s člověkem, kterého nemilujete? Být den po dni, hodinu po hodině, s někým, kdo je vám odporný, koho odsuzujete, koho kritizujete? Být s takovým člověkem v nejintimnějších chvílích? Brát ho všude s sebou? Představovat ho lidem?

Pokud se nemáte rádi, pak s takovým člověkem žijete...a žije s ním i váš partner.

Mnoho žen, a i mužů, nemají rádi sami sebe. Nemají rádi svá těla, protože se jim zdají neatraktivní.

Malé holčičky se rády strojí do šatiček, sukýnek, chtějí vypadat jako víly a princezny. Dokážou se na sebe dlouze dívat do zrcadla láskyplným pohledem. Mají se rády.

Pak začnou chodit do školky, do školy a začnou řešit svůj vzhled. Začnou jim růst prsa, boky, postava se začne tvarovat. S každým dalším ženským tvarem se dívky přestanou líbit sami sobě. Podlehnou vlivu okolí, podlehnou trendům, módám a názorům druhých.

Kluci zase řeší, zda jsou dostatečně vysocí, jak mají velké nohy a zda jim rostou svaly a vousy (víc mi k tomu můžou říct muži).

Nelásku k sobě samému řeší lidé různých postav. Pokud patříte mezi ty, co se nemají rádi, zkuste se zamyslet proč. Co vás vede k tomu, abyste hodnotili své tělo? Fakt, že vaše tělo hodnotí jiný člověk, není důvod proč nemít rád sám sebe.

Většina lidí, kteří vyrůstají v rodině, kde se některý z rodičů nemá rád, si tento program odnáší. Nevědí přesně důvod, proč se rádi nemají. Naučili se to od svých rodičů.

Jako dítě jsem často slýchala mou maminku, jak kritizuje své tělo. Neměla ho ráda. Říkala o něm nepěkné věci. Když jsem se podívala dál do rodu, zjistila jsem, že ani její máma se ráda neměla. Moje máma se to naučila od té své a já zase od ní. Co se pamatuju, neustále se u nás řešilo, kolik vážím a jak vypadám. Slýchala jsem věty "vypadáš, jako bys kravě z huby vypadla" nebo "jestli budeš jíst sladkosti, budeš tlustá a nikdo tě nebude mít rád".
Převzala jsem názory druhých a uvěřila tomu, co říkali. Nechápala jsem, že to, co říkali, jen odráželo jejich nitro. Jejich slova jsem si brala osobně a přijala jsem je za své. To způsobilo, že jsem se odnaučila mít se ráda.

Vědomé žití spočívá v tom, že se člověk vědomě rozhoduje pro to, co je pro něho přínosné a učí se ze svého života odstraňovat takové způsoby myšlení, které ho brzdí.

Jsme příkladem druhým, jsme příkladem svým dětem. Jsem si jistá, že žádná z matek si nepřeje, aby se její dítě nemělo rádo. Přesto na ně přenáší program, který má - nemám ráda své tělo.

Jak z toho ven? Jak se naučit být takovým příkladem, kterým být chceme?
Je potřeba vystoupit z lítosti. Přestat řešit to, co bylo a začít tím, co je tady a teď. To, co nebylo uděláno dřív, může být uděláno teď.

Každá vteřina je nová příležitost. Kdy se jí chopíte?

Aby se člověk začal mít rád, potřebuje přestat dělat to, co ho v nelásce udržuje a začal dělat to, co jeho lásku k sobě podpoří. O tom, co se mu na něm nelíbilo, začne hovořit v minulosti. Například "nemám se ráda" přetvořím na "neměla jsem se ráda". "Nelíbí se mi mé tělo" přetvořím na "nelíbilo se mi mé tělo".
Pak to, co potřebuji posílit, používám v přítomnosti. Nebudu říkat "budu se mít ráda" ale říkám "mám se ráda".

Co dál můžeme udělat? Začneme vnímat potřeby svého těla. Začneme si dělat čas sami pro sebe.
Začneme být vděčni svému tělu, že to s námi tak dlouho vydrželo a požádáme ho o odpuštění za to, jak jsme se k němu roky chovali.

Proč?

Protože na jednu stranu se nemáme rádi, hovoříme o sobě negativně, ponižujeme sami sebe, kritizujeme se a na druhé straně sami od sebe a svého těla chceme dokonalost.

Jak můžeme být dokonalí, pokud to neustále popíráme?

Jednou z cest je změna pozornosti. Když přestaneme věnovat svou pozornost tomu, co se nám nelíbí, můžeme ji přesunout na to, co se nám líbí.

Uvedu příklad pro názornost:
jste v pokoji, kde běží dvě televize. Nalevo od vás je televize, která vysílá filmy na téma násilí. Napravo od vás je televize, co vysílá komedie. Doteď jste se dívali vlevo. Když se vám nelíbí, co běží vlevo, přenášíte svou pozornost doprava. Obě televize běží neustále,  vy určujete, co budete sledovat.

Dalším dobrým cvičením, které mi pomohlo, je cvičení se zrcadlem. Podrobně je to popsáno v knize americké autorky Louis Hay "Miluj svůj život". Ona cvičení se zrcadlem praktikovala u mnoha lidí. Proto jsem se rozhodla ho vyzkoušet.
Každý den jsem stála v koupelně před zrcadlem, dívala se na sebe a říkala si "Miluji tě a přijímám tě taková jaká jsi".

Ze začátku mi to přišlo neupřímné, jako lež, nevěřila jsem tomu. Čím častěji jsem to praktikovala, tím víc jsem se dokázala přiblížit sobě samé. Dívala jsem se sama sobě hluboko do očí a oceňovala jsem se. Naučila jsem se dívat na své nahé tělo s obdivem, s láskou, úctou i respektem.

S každým dalším proneseným láskyplným slovem k mé osobě jsem se přijímala víc a víc. Učila jsem se nejen mít se ráda, ale i přijímat se taková, jaká jsem. Se všemi aspekty. Se všemi nedokonalostmi. Ve všech směrech. Naučila jsem se nezlobit se na sebe, pokud se mi něco nedařilo. Nekritzuju se. Neponižuju se. Když se mi něco podaří, mám ze sebe radost.

Toto není o nějaké perverzní sebelásce, egoismu nebo sebestřednosti. Je to o zdravé míře sebevědomí.

Naučila jsem se opět být tou malou holčičkou jakou jsem byla, tou co se má ráda a co se líbí sama sobě.

Nedovolte druhým, aby určovali, jak se máte cítit. Nedovolujte jejich názorům a myšlenkám osídlit vaši mysl!

Ať se vám daří mít se rádi.

www.spokojeny-zivot.cz

fotky: zdroj morguefile.com

Audio - Jak přijmout své vnitřní dítě

Moji milí čtenáři a posluchači, dnes je tomu přesně rok, co jsem nahrála první audionahrávku, založila web a nazvala jej Nová cesta. Přesně před rokem začala moje cesta k vám.....a ke mě samé. Dovolte mi, abych se s vámi opět podělila o informace, které ke mě přicházejí. Jsem pouhým zprostředkovatelem, lekce, které učím jsou mými vlastními lekcemi a vše, co zde dělám, dělám hlavně proto, že to tak sama cítím, že to tak vnímám a že to přesně takhle potřebuji.

Děkuji vám, že jste se staly mou součástí. Všichni, kdo sem zavítali, sem byli vedeni, stejně jako jsem byla vedena já k vám, protože jsme se navzájem potřebovali.

Na úvod videa malé poděkování a vysvětlení vám všem, po kterém následuje velmi důležitá nahrávka (pro mě důležitá byla).

Mějte se krásně, mějte se báječně, užívejte si život, protože od toho tady jsme:) Máme zažívat, prožívat a užívat si každou vteřinu našich životů.

Na zdraví,

s láskou Jolana

www.spokojeny-zivot.cz

fotografie: zdroje morguefile.com a internet

Jak očistit tělo mořskou solí - jednoduše a účinně

Je jaro a já cítím potřebu očistit své tělo. Na internetu je opravdu velký výběr jak své tělo očistit...ale který ten návod si vybrat?
Ponořila jsem se na chvíli do svého nitra a požádala, aby mi byl sdělen jednoduchý návod na očistu....

Napustíme si vanu lehce teplou vodou (jen natolik, aby nám v ní nebyla zima) a nasypeme hrubozrnou mořskou sůl bez přídavku jódu či cokoliv jiného. Na půlku vany použijeme asi 100 g, můžeme dát i trošku víc... do 150 g.

V myšlenkách děkujeme vodě. Vysíláme vděk za to, že tu voda je. Představujeme si vodu jako tekutou formu lásky. Jsme jí vděční za to, jak do nás tato tekutá láska prostupuje skrze pokožku a dostává se dál do těla. Jsme vděční vodě za to, že do sebe přijímá toxické látky které naše tělo vylučuje. Vizualizujeme si, jak do nás tato láska proniká stále hlouběji a vyplavuje stále více toxinů. Stále vysíláme myšlenky vděku. Prociťujeme tento vděk. Vnímáme lásku a vysíláme ji zpět do vody....vytváříme koloběh. Děkujeme vodě, že do sebe pohlcuje vše, co z našeho těla odchází a vstupuje do nás pouze čistá láska.

Tento proces opakujeme nejméně 30 minut, lépe 45. Pokud je voda příliš chladná, dopustíme trochu teplé. Hladíme své tělo a děkujeme mu, že nám slouží. Vyjadřujeme vděk každičké buňce našeho těla, oceňujeme práci, kterou vykonává. Vyjadřujeme svému tělu vděčnost za to, že pro nás tak skvěle pracuje i když mu nedáváme vždy to co potřebujeme. Vysíláme lásku ke svému tělu a vnímáme jeho potřeby. Hladíme ho tam, kde si o to tělo říká.

Toto opakujeme stále dokola...Dokud cítíme potřebu. Než z vody vylezeme, poděkujeme vodě, že tu byla a že do sebe pohltila všechno pro nás nepotřebné. Vyjádříme velký vděk, procítíme ho silně. Krátce se osprchujeme, abychom z těla dostaly poslední zbytky nečistot. Nepoužíváme mýdlo. Jen čistou vodu....

Vypijeme co nejvíc vody (nejlépe nabité krystaly) a alespoň na chvíli si sedneme do klidu a relaxujeme... Vychutnáváme si doznívající blaženost, která po koupeli nastala. Vnímáme čistotu svého těla nejen zvenku ale i uvnitř. Cítíme se jako znovu narození :)

www.spokojeny-zivot.cz

Proč nám chybí sebe-láska a jak získat víc sebe-vědomí

Z vašich komentářů a dotazů cítím, že je třeba zpracovat téma sebelásky a sebevědomí. Tato dvě témata spolu velmi úzce souvisí a jsou základním kamenem nás samých. Člověk, který se cítí dobře, je schopen být platným členem zdravé společnosti.

Výchova dětí je to nejdůležitější. Pokud se nám podaří vychovat z našich dětí sebevědomé bytosti plné lásky, změníme celou společnost.

Předem děkuji za vaše komentáře :)

Jolana

www.spokojeny-zivot.cz

 

Celodenní ženský kruh - Znovuzrození ženy - AKTUALIZOVÁNO

V dnešní uspěchané době jsme se naučily klást na první místo rodinu, muže, děti, práci a na nás samé nám nezbyl čas. Naučily jsme se pracovat za tři, používaly jsme převážně levou polovinu mozku a došlo k vybočení z rovnováhy mezi mužskou a ženskou energií nejen v nás, ale i v celé společnosti.

Nastal čas navrátit se k ženství, probudit v sobě naše přirozené vlastnosti, opět používat pravou mozkovou hemisféru, zharmonizovat v sobě mužskou a ženskou energii a nastolit zdraví a harmonii v těle.

Jak toho docílíme?

Především tím, že si uvědomíme, kdo jsme. Jsme jemné, intuitivní, vnímavé, silné, kreativní ale i zranitelné. Našimi ochraniteli jsou silní lovci a dobyvatelé – muži, kteří potřebují, abychom ji vrátili jejich roli.

Pojďme plně probudit ženu v nás. Datum 30.3.2013 je astrologicky velmi silné, v tento den budou energie matky Země velmi silné a vhodné pro duchovní práci. Využijme této přírodní síly k posílení rituálu ženského kruhu, k opětovnému probuzení praženy v nás a opětovnému napojení na naši pramatku. Posilme své energie navzájem v magickém ženském kruhu.

Kdy: 30.03.2013

         10.00 – 17.00 hodin

Kde: Centrum Vitality, Vídeňská 20, Olomouc

Příspěvek: 500 Kč

Doporučuji: Pohodlné oblečení, svíčky, drahé kameny, svačina a pití (v centrum je k dispozici kuchyňka s                       varnou konvicí, v budově kavárna se zdravou stravou)

Závazné přihlášky posílat  na adresu jola.domin@gmail.com nebo SMS na

tel.733 659 997

VŠECHNA MÍSTA JIŽ OBSAZENA. Děkuji za zájem, můžete mě kontaktovat na další ženský kruh.

Jak se dostaneme k centru Vitality: pěšky

nebo tramvají č. 1 a 7 od hlavního vlakového nádraží, vystoupit zastávka Tržnice

www.spokojeny-zivot.cz