Umět pustit co nás brzdí

Dnes vám povím, co mi přišlo, když jsem cvičila na rehabilitaci. Nemoci jsou pro nás velkým darem, umožňují nám pochopit souvislosti, opustit lpění a přijmout pokorně svůj stav.

Takže dnes, když mi terapeutka "lámala" ruku a stále mi opakovala "uvolněte se", jsem se soustředila na to cvičení natolik, že mysl byla otevřená, přítomná a nic nerušilo. A tak mohla přijít zpráva.

Jsme sevření v křečích svého těla. Bojíme se odevzdat své starosti Bohu (Vesmíru,...doplňte to, co je pro vás přijatelné). Tělo je v křeči, i když stres již pominul. Ubližujeme sami sobě. Bojíme se "to pustit", protože si myslíme, že to neustále musíme KONTROLOVAT. 

Nemusíme. Stačí být bdělý, vyrovnaný. Řešme to, co lze, co nelze, můžeme odevzdat. Můžeme se odevzdat do rukou Božích, protože kdo požádá, bude mu pomoženo. (pozor - toto není myšleno tak, aby člověk byl pasivní a nic nedělal, dělejme, co lze aniž bychom chtěli ovlivnit výsledek nebo na něm jakkoliv lpěli).

Přichází doba rovnováhy, naše těla nás donutí. Donutí nás opustit staré a přijmout fakt, že nic ovlivnit nemůžeme. To jediné, co můžeme, je žít naše životy jak nejlépe dokážeme, aniž bychom lpěli na výsledku. Přijměme výsledek který přijde jako přesně ten nejlepší, který potřebujeme, abychom se mohli spirálovitě vyvíjet dál.

Jola D.

www.spokojeny-zivot.cz

Foto: zdroj morguefile.com

Terapie osvobozením

Každý den zažíváme stres. Jsou na nás kladeny velké nároky, máme povinnosti, práce, rodina, děti...

Stres prožívají i děti, a to děti všech věkových kategorií. Čím menší je dítě, tím rychleji se se stresem vyrovná. Naopak čím starší jsme, tím déle a hůře se stresu zbavujeme.

Proč?

Protože v sobě máme příliš programů, které nás ve stresu neustále udržují. Čím jsme starší, tím víc věříme, že to bez stresu nejde.

Jak z toho ven?

Zbavit se stresu úplně je nemožné. Stres je součástí nás samých. Původně stres sloužil k dobré věci. Tělo bylo v momentě ohrožení vybičováno k velkému výkonu. Lidé (a i zvířata) stresu využívali k úniku ze situace, k úniku z ohrožení. Jenže...

Dnešní člověk se ve stresu udržuje permanentně. To vede k velkému přetížení. Čím déle jsme pod stresem a čím silnější stres je, tím rychleji a pravděpodobněji dojde ke kolapsu. Stres je spouštěčem prakticky všech nemocí. Je impulzem, který spustí v těle procesy, které by se běžně neodehrály.

Terapie osvobození je pro všechny ty, kteří se potřebují zbavit pocitu stresu ve svém životě, pro ty, co mají vůli a chuť vyrovnat pomyslné misky vah do rovnováhy.

Při terapii osvobozením se naučíme, jak stres rozpoznat, jak se naučit ho vypínat a jak se dostat opět do rovnováhy.

Aby byla terapie účinná, je třeba nejen znát teorii. Především je třeba prakticky uplatňovat metody a techniky, které se během terapie naučíme.

Jak terapie bude probíhat?

Domluvíme se na místě, čase a formě. S sebou budete mít pohodlné oblečení, karimatku (v případě, že ji nemáte, mohu ji zajistit). Kdo si bude chtít dělat poznámky, blok a propisku s sebou.

Nachystám pro vás malé občerstvení + vodu, kávu, čaj (pokud máte nějaký vlastní požadavek nebo preferenci, nebojte se mi to napsat).

Pro vyčištění prostoru používám aromalampu nebo vonné tyčinky, solnou lampu a svíčky.

V případě, že trpíte nějakou alergií, pište....Terapie je o uvolnění a rovnováze.

Terapie osvobozením:

• osobní terapie pro jednotlivce (2,5h - 3h)................1.500 Kč
• skupinové terapie - max. 4 osoby (4h) ....................1.200 Kč
• zkrácená terapie - motivační (1h) - max. 4 osoby........500 Kč

Terapie probíhá v centru Brna, termíny dohodou podle počtu uchazečů. Možné dopolední, odpolední i večerní termíny - pište na email jola.domin@gmail.com

Při větším počtu zájemců nebo případně pro individuální rodinné terapie mohu přijet dle dohody k vám.

Jolana Dominguez
www.spokojeny-zivot.cz

fotografie: zdroj internet

Jak očistit tělo mořskou solí - jednoduše a účinně

Je jaro a já cítím potřebu očistit své tělo. Na internetu je opravdu velký výběr jak své tělo očistit...ale který ten návod si vybrat?
Ponořila jsem se na chvíli do svého nitra a požádala, aby mi byl sdělen jednoduchý návod na očistu....

Napustíme si vanu lehce teplou vodou (jen natolik, aby nám v ní nebyla zima) a nasypeme hrubozrnou mořskou sůl bez přídavku jódu či cokoliv jiného. Na půlku vany použijeme asi 100 g, můžeme dát i trošku víc... do 150 g.

V myšlenkách děkujeme vodě. Vysíláme vděk za to, že tu voda je. Představujeme si vodu jako tekutou formu lásky. Jsme jí vděční za to, jak do nás tato tekutá láska prostupuje skrze pokožku a dostává se dál do těla. Jsme vděční vodě za to, že do sebe přijímá toxické látky které naše tělo vylučuje. Vizualizujeme si, jak do nás tato láska proniká stále hlouběji a vyplavuje stále více toxinů. Stále vysíláme myšlenky vděku. Prociťujeme tento vděk. Vnímáme lásku a vysíláme ji zpět do vody....vytváříme koloběh. Děkujeme vodě, že do sebe pohlcuje vše, co z našeho těla odchází a vstupuje do nás pouze čistá láska.

Tento proces opakujeme nejméně 30 minut, lépe 45. Pokud je voda příliš chladná, dopustíme trochu teplé. Hladíme své tělo a děkujeme mu, že nám slouží. Vyjadřujeme vděk každičké buňce našeho těla, oceňujeme práci, kterou vykonává. Vyjadřujeme svému tělu vděčnost za to, že pro nás tak skvěle pracuje i když mu nedáváme vždy to co potřebujeme. Vysíláme lásku ke svému tělu a vnímáme jeho potřeby. Hladíme ho tam, kde si o to tělo říká.

Toto opakujeme stále dokola...Dokud cítíme potřebu. Než z vody vylezeme, poděkujeme vodě, že tu byla a že do sebe pohltila všechno pro nás nepotřebné. Vyjádříme velký vděk, procítíme ho silně. Krátce se osprchujeme, abychom z těla dostaly poslední zbytky nečistot. Nepoužíváme mýdlo. Jen čistou vodu....

Vypijeme co nejvíc vody (nejlépe nabité krystaly) a alespoň na chvíli si sedneme do klidu a relaxujeme... Vychutnáváme si doznívající blaženost, která po koupeli nastala. Vnímáme čistotu svého těla nejen zvenku ale i uvnitř. Cítíme se jako znovu narození :)

www.spokojeny-zivot.cz

Jak jsem se dostala k automatické kresbě a k čemu ji využívám....

Ještě donedávna jsem netušila, co vlastně automatická kresba je...
Asi před rokem jsem cítila, že bych se automatickou kresbou měla zabývat. Přitahovala mě. Hledala jsem kurz, který bych absolvovala, abych pochopila, jak se dělá a k čemu je dobrá... Na internetu jsem hledala, co bych potřebovala.... v podstatě jen pastelky alespoň v základních barvách a spoustu bílých papírů...

Jsem člověk mnoha aktivit a pokud svůj záměr nezrealizuju hned, je odsunut do přihrádky "možná někdy jindy". Pokud se jedná o něco, co opravdu vnitřně cítím, že je pro mě důležité, tak se k tomu vrátím...

Automatickou kresbu jsem začala nedávno, v únoru, opět silně pociťovat. Přemýšlela jsem, kde najít ten správný kurz pro mě... aby tam byl opravdu někdo, kdo se to naučil "přímo od Zdroje" a ne nějaký "rádoby odborník"...

Ale pro koho se rozhodnout? Bylo to dilema...
Jednou večer u mě byla známá na konzultaci a hovor se "náhodou" stočil na automatickou kresbu. Vůbec si nepamatuju, co přesně jsem jí říkala...Náš hovor se potom stočil zpět k jejímu problému. Když odcházela, otočila se a "jen tak mimochodem" mi řekla, abych vzala pastelky a papír a začla kreslit. Ať to zkusím. Třeba mi to půjde a nebudu ani žádný kurz potřebovat...

Pár dnů mi ten její názor stále "hlodal" v hlavě...Vlastně - proč ne? Proč to nezkusit? Ale jak budu vědět, co ten nákres znamená? Automatická kresba je většinou tak nejasná....Ona mi tenkrát řekla... ale budeš vědět...

Většinu rozhodnutí ve svém životě dělám intuitivně. I tady zapracovala intuice. Jednoho dne jsem cítila, že mám zkusit automatickou kresbu, že ji pochopím. Tak jsem ji namalovala. A ta kresba ke mě začala promlouvat. Cítila jsem tak nějak vnitřně, co jednotlivé nákresy znamejí.

S každou další kresbou se zlepšuje moje interpretace. Kresba není moje. Já pouze propůjčuju svou ruku. Výběr pastelek i toho, co se bude na papíře dít, jde mimo mě. Moje ruka je pouze prostředníkem k vytvoření díla "někoho jiného". Nevím, kdo je ten, kdo moje kresby maluje. Vím jen to, že ví kde co namalovat a radí mi, jak kresby pochopit.... S automatickou kresbou je to jako s elektřinou - není třeba vědět, jak funguje. Důležité je, že funguje :)

Jsem vděčná mé známé za to, že řekla ve správný čas ta správná slova. Jsem vděčná sama sobě za to, že jsem si dala šanci vyzkoušet sama něco, o čem jsem ani netušila, že bych mohla umět. Jsem vděčná tomu, kdo vede moji ruku a pomáhá mi pochopit, jak fungují energetické pochody v nás.

Hodně už toho chápu, ale stále zůstává hodně k pochopení. Díky automatickým kresbám se mi podařilo rozkrýt nejen přítomnou situaci ve vztazích, ale i to, kam se ubírat v budoucnosti. Je i prostředníkem k pochopení, kde na těle máme fyzické bloky, kterým energetickým místem neprochází energie tak, jak by měla a na co se mám soustředit, abych pomohla mým klientům rozkrýt stávající problémy.

Automatická kresba je úžasný instrument... Je to velký dar, který můžeme využívat ku prospěchu. Pokud máte zájem o vykreslení vašeho vztahu, potřebuji znát vaše jména, příjmení, datum a místa narození, typ vztahu. Pokud znáte hodinu narození, ještě lépe.

Proč potřebuji znát všechny tyto údaje? To proto, že abych mohla automatickou kresbu uskutečnit, napojuji se na energii dané osoby. Při nepřesných údajích se napojím na nesprávnou energii...Jak to funguje už jsem zjistila...Jedna paní mi předala nedostatečné informace, nechtěla prozradit, v jakém typu vztahu je s danou osobou, neznala jsem ani místo narození... Podle roku narození obou žen jsem si vydedukovala, že se jedná o matku a dceru a místo na tchýni jsem se napojila na matku... :) Jsem ráda, že jsem měla možnost tuto zkušenost zažít. Protože teď už vím, jak důležité je vědět přesné údaje... :) Naštěstí maminku jsem popsala prý na 100%, a tak bylo hned jasné, co se vlastně stalo.

Mám své etické zásady, a tak prosím, abyste mě nežádali, zda je vám manžel či manželka nevěrný...Takovéto informace opravdu nesděluji... Pro tento případ mám se svým průvodcem dohodu...aby mi sděloval pouze to, co mohu s klidným svědomím sdělit dál a aby bylo rozkryto jen to, co rozkryto být má...

www.spokojeny-zivot.cz

Ženský kruh - harmonizace ženských energií

Vítám vás na dalším blogu, věnovanému ženským kruhům. Bližší informace o tom, co kruh je a proč je dobré se ho účastnit, naleznete v tomto blogu.

První kruh, který byl zdařilejší, než jsem si vůbec uměla představit, probíhal v Olomouci v krásném Centru Vitality. Bylo to opravdu velmi emotivní.

Další ženský kruh bude probíhat v Brně v Centru Ren Slunce (bývalý Dvojpaprsek). Dnes jsem si byla osobně prostory prohlédnout. Jsou úplně jiné než v Olomouci...To místo je opravdu energeticky velmi zvláštní. Protože jsem do centra dorazila o něco dřív, stála jsem venku před vchodem asi 20 minut a prohlížela si budovy, sochy v horní části... Toto místo je stvořené pro řešení vztahů a harmonizaci ženských energií. Bylo rozhodnuto.

Co nás čeká a nemine...
Bude vytvořen kruh přátelství, podpory, harmonie, sdílení, opory. Je třeba zažehnout plamen ženství a usměrnit mužské energie, které nás obklopovaly na každém kroku. Už od školy nás učily užívat spíš levou hemisféru (mužskou energii). A tak jsme se naučily víc se spoléhat na rozum než na intuici.

Nadešel čas navrátit se k ženství. Je čas dát ženám jejich ženské energie zpět, vysvětlit jim důležitost harmonie mezi ženskou a mužskou energií. Protože jen harmonie energií může vést k harmonii ve vztahu. A žena, která je v harmonii, je přínosem nejen pro svou rodinu, ale i pro celou společnost.

Věnujme samy sobě jedno sobotní dopoledne. V kruhu zažijeme posunování energie od jedné ženy k další. Budeme se též věnovat vztahům, ať manželským nebo v rodině. Ukážeme si, na jak jednoduchých přincipech vztahy fungují a jak ovlivňují vztahy naše zdraví.

Co budeme potřebovat? Předně si vezmeme svoje papuče, pantofle, domácí obuv, která je pro nás pohodlná. Židle jsou k dispozici, ale můžeme sedět i na podlaze. Můžeme si vzít sebou svou karimatku, svíčky, drahé kameny, talismany, pohodlné oblečení, nějakou svačinu a něco k pití. V centru máme možnost uvařit si kávu nebo čaj.

Kdy a kde? Centrum Slunce, Schodová 2, Brno, od 9.00 do 13.00, příspěvek 500 Kč (závazná rezervace proběhne po zaplacení zálohy 250 Kč - rezervace na mailu jola.domin@gmail.com)

Těším se na vás všechny.

www.spokojeny-zivot.cz

Kdy pomáhat druhým?

 My lidé rádi pomáháme. Když vidíme problémy druhých, snaději zapomínáme na ty vlastní. Učili nás, že máme pomáhat slabším, starším, postiženým, že nemáme být lhostejní k ostatním.
Kdo z nás  už někdy nezažil, že máme chuť a vůli pomáhat, ale druhá strana místo, aby nám vděčně poděkovala, nás kritizuje.... Pomáháme a nakonec z toho vycházíme jako špatní my.....Proč?

 Pomáhat je krásné, ale...co se pod pojmem pomoc vlastně rozumí? Pomoc je pro mě služba druhému, aniž bych něco čekala na oplátku. Ale - jsme takové nezištné pomoci schopni? Kolikrát pomáháme druhým nezištně? A hlavně - pomáháme, když nás o to požádali?

Často se setkávám s lidmi, kteří se svěřují se svými problémy v rodině. My rodiče nejraději pomáháme svým dětem. Vidíme jejich situaci a zdá se nám, že dítě potřebuje pomoci (a tady na věku dítěte opravdu nezáleží). A tak pomáháme. Ale naše pomoc se setkává s nepochopením a mnohdy odmítnutím. Proč tomu tak je?
Naše děti mají svou vlastní představu o svém životě. To, co se nám, rodičům, jeví jako velké nedostatky, problémy a komplikace, naše děti vnímají úplně jinak. Pro ně jsou to příležitosti. Když se pak chystáme pomáhat a bourat jim jejich příležitosti, setkáváme se s nepochopením a zlobou. Jak by bylo nám, kdyby nám někdo bortil ty naše? Myslím, že stačí zalovit v paměti a najdeme nějaký příklad z vlastního života...

Často máme potřebu pomáhat v oblasti vztahů. Známá či kamarádka, bratr, partner... kdokoliv nám vypráví nějaký svůj příběh, svěřuje se s těžkou životní situací.  A tu už spěcháme hop hop pomáhat. Podporovat toho chudáka, který je na tom tak špatně... že potřebuje pomoci. A staráme se a zajímáme se a hlavně radíme, jak a co dělat...Ale - je toto opravdu pomocí?

Mnohdy se nám blízcí pouze chtějí vypovídat ze svých starostí. Chtějí cítit účast a blízkost druhé soucítící osoby. To jim dodává sílu. Když přispěcháme se všemi svými radami a pokyny, tak jim bereme tu možnost být sami sebou. Tlačíme jim svou vlastní představu toho, jak by měla jejich životní situace vypadat.

Je třeba naučit se rozlišovat, kdy někdo pomoc potřebuje a kdy se jedná pouze o sdílení. Zjistit to lze jednoduše - pokud máme pocit, že ten druhý pomoc potřebuje a chce, ale stydí se o ni říci, můžeme se ho přímo zeptat. Je to přeci někdo nám blízký. Když se zeptáme, už víme, na čem jsme. Pokud ten člověk pomoc potřebuje a požádal o ni, je na nás, zda mu pomůžeme. Někdy ta pomoc je pouze ve vyslechnutí jeho problému, obejmutí a popřání hodně sil. Někdy můžeme pomoci radou, penězi...To už záleží na situaci.
Vždy bychom ale měli mít na mysli, jestli naše pomoc je pro druhého opravdu pomocí. Zda si jen naše dušička nechce ulevit od svých problémů a zaměřit pozornost na druhého, abychom nemuseli řešit to svoje.

I zde platí - zamést si nejdřív ten vlastní dvůr než nakoukneme k sousedům, co jim tam vítr navál....

Jolana Dominguez
www.spokojeny-zivot.cz

fotky: zdroj internet

Ženský kruh a jeho síla

 

Ženství je krásné. Být ženou je krásné. Neměnila bych s žádným mužem. Porodní bolesti pro mě byly požehnáním a díky nim jsem dnes matkou. Být ženou neznamená jen mateřství. My ženy jsme citlivé, jemné, schopné vnímat velmi jemné vibrace, signály. Máme vyvinutou intuici, dokážeme předvídat, pomáhat, milovat a to i tehdy, když nám to nikdo nevrací.

Být ženou je privilegium. Muž má svou roli ve společnosti, umí logicky přemýšlet, vymýšlet, počítat a měřit, válčit, dobývat a lovit. Ale žena... žena umí vládnout muži.

V posledních staletích byla ženská energie velmi potlačena. My ženy jsme byly utlačovány na úkor mužů. Byly jsme zasazeny do světa, kde slovo menstruace se na veřejnosti nevyslovuje, kde se vložky kupují se studem. V některých zemích to došlo tak daleko, že ženy zahalily svou tvář i své tělo. Tak velký byl strach můžu z žen. Muži ví, že my ženy máme velkou sílu. Ale nerozumí ji. Mají z ní strach, protože naši sílu nemohou zvážit ani změřit.


A tak jsme vyrůstaly ve světě mužů. Na ženy nebyly brány žádné ohledy. Musely jsme se přizpůsobit. Pracovat v práci i doma. Vychovávat děti, prát, vařit, žehlit, nakupovat a večer obšťastňovat muže.

Když se ohlédneme zpět, vidíme, kam nás mužský svět dovedl. To, co vidíme všude okolo, je to, co jsme my všichni kolektivně vytvořili. A je opět na nás, abychom to dali do pořádku.

Aby bylo na světě opět vše v pořádku, je třeba vyvážit mužskou a ženskou energii. Být v harmonii. Obě tyto energie jsou důležité a obě se spolupodílejí na tvoření společnosti.

Přišla doba, abychom se my, ženy, probraly a vzbudily plně své ženství. Je třeba opět uvolnit své ženské energie, dovolit si být ženou, dovolit si být plně vědoma svých kvalit, své krásy a lásky.

Ženský kruh je místo, kde sdílíme s ostatními. Místo, kde otevřeně mluvíme o svých slastech i strastech. Místo, kde můžeme říct úplně vše a víme, že nás nikdo neodsoudí, protože my všechny prožíváme velmi podobné příběhy.
Naši sílu nám dává vědomí, že v tom nejsme samy.

Jak budou naše ženské kruhy probíhat?
Ty z vás, které se budou chtít osobně účastnit otevírání ženské energie, budou moci přijít na naše Ženské kruhy.
Co bude ženský kruh obsahovat? Obsahem bude vše to, co potřebujeme. Jedinou podmínkou ženského klubu je být ženou duší a nejlépe i tělem :)
Co budeme potřebovat? Při osobním setkání budeme potřebovat velmi pohodlné oblečení, nejlépe v barvách, které jsou vám nejbližší. Vše ostatní bude na zvážení každé z vás. Protože je ženský kruh rituál, bude se provádět v kruhu. Pokud máte nějaké své vlastní artefakty, které vám pomáhají při meditaci nebo naladění se, tak je vemte sebou (svíčky, minerály, atd).

Většina nás, žen, nestíhá, nemá na sebe čas. A to je právě ten bod, na který se potřebujeme zaměřit. Udělat si čas samy na sebe. Udělat si čas pro ženu v nás.
Aktuální informace o plánovaných akcích najdete na stránce ŽENSKÝ KRUH.


www.spokojeny-zivot.cz

I nepříjemné zkušenosti je potřeba prožít

Je důležité projít vším, co se nám v životě postaví do cesty. Je důležité se ničemu nevyhýbat a vše řešit postupně. Pokud v některé fázi života cítíme, že na něco "nemáme sílu" a odsuneme to stranou, vrátí se to počase znovu a ještě silněji. Proto všem doporučuju se situacím nevyhýbat.

Ne nadarmo se říká "co tě nezabije, to tě posílí". Každý prožitek je důležitý. Protože jedině prožitím, procítěním a uvědomněním si té dané situace ji zpracujeme a už se nebude vracet. Pokud má někdo panickou hrůzu z pavouků a celý život se jim bude vyhýbat, bude mít ve svém životě opravdu hodně pavouků...

Jak zdolat svůj strach? Jak zdolat panickou hrůzu? Nejúčinější je ji prožít. Dovolit, aby byla prožita. Neubírat na její síle, ale ani ji nepřikrmovat. Prostě jí jen dovolit být. V té chvíli to sice nebude zrovna příjemné, ale ta chvíle pomine a po ní už nepřijde další, protože tuto emoci budete mít zpracovanou...

A co vy? Čeho se bojíte? Co je vaší "noční můrou"?

www.spokojeny-zivot.cz 

Jak si najít partnera

Proč je u nás tolik opuštěných a osamocených lidí?

Během svého života jsem měla možnost prožít nějakou dobu i mimo svou vlast. To mi umožnilo větší nadhled nad tím, jak se tu žije a myslí.

Je fakt, že tu žije hodně osamělých a osamocených lidí. Proč?

Proč tu lidé mají problém se seznamováním?

• nedostatek sebelásky
• neschopnost plně přijímat sám sebe
• povrchnost
• neschopnost komunikovat s lidmi, které neznáme
• konzumní život a tlak společnosti
• negativní výchova

A teď ke každému jednotlivému bodu:

Neschopnost plně přijímat sám sebe
Kolik dívek každý rok zemře ve vyspělých státech následkem bulimie a anorexie? A proč? Uzavírají se ve svém světě, myslí si, že si nezaslouží, aby je měl někdo rád. Nedokážou milovat samy sebe. Nedokážou přijímat se takové, jaké jsou. A nejen ony. Většina z nás má tendence se podceňovat.

Nedostatek sebelásky
U malých dětí  nemáme pocit, že jsou namyšlené, děti se umí radovat, mají se rády. A jak rosteme, slyšíme ze všech stran hodně negativity a to nás oseká do takového stavu, ze kterého se pak po zbytek života zase dostáváme....

Konzumní život a tlak společnosti
Lidi sami sebe neumí mít rádi a proto hledají na druhém jeho nedokonalosti, místo aby se zaměřili na vnitřní hodnoty a neposuzovali  jen vnější slupku. Od dětství je kladen velký důraz na hodnotu a důležitost peněz. Rodiče nemají čas věnovat se svým dětem, paradoxně celý den pracují proto, aby jejich děti měly všeho dostatek.

Povrchnost
Velký vliv na povrchnosti mají masmédia. Ze všech stran na nás útočí dokonalá lidská těla. Na krásu a dokonalé tělo je kladen velký důraz. Tohoto tlaku se používá i při výrobě hraček - například panenka Barbie. Panenka, která má nezdravé proporce, extrémně dlouhé nohy, extrémně útlý pas, vyvinutý hrudník a široké boky. Dívky chtějí být krásné jako ona. Až příliš často za to platí životem...

Neschopnost komunikovat s lidmi, které neznáme
Vzpomeňme si na své dětství, pozorujme své vlastní děti. Malé děti tento problém nemají. Bez problémů si hrají cizí děti a během chvilky se skamarádí. Tato neschopnost nám není dána, je nám vštěpena výchovou v rodině a škole. Dnes se už moc nekomunikuje ani uvnitř nejužších rodin. Každý si žije svůj život a zapomíná na potřeby druhých, zapomíná na to, že to nejdůležitější je sdílet s druhými.

negativní výchova
Už od dětství je nám vštěpována výchova stylu - tohle nedělej, tam se nedívej, nešťourej se, nehluč, nezpívej tak nahlas, nekopej do všeho zničíš si boty, neposmrkuj, ne ne ne ne ne. My rodiče říkáme dětem, co nemají dělat a zapomínáme, že oni potřebují slyšet, co dělat mají a můžou.

V Dominikánské republice jsem za 7 let nepotkala jediného osamoceného nebo opuštěného člověka. Každý tam někoho měl.
Lidé tam mají zdravou míru sebevědomí, jsou si vědomi své hodnoty. Neposuzují se podle povrchních pravidel lidské krásy. Tlustí lidé tam vedou stejně kvalitní život jako hubení. Krásní mají partnery stejně tak jako škaredí. I lidé s tělesným postižením tam mají partnery.
Proč?
Uplatňují jiný typ výchovy. Vliv masmédií tam nedošel ještě tak daleko jako tady. Děti vyrůstají v láskyplné rodině. Odmalička rodičům pomáhají. Navzájem si pomáhají nejen v rodině, ale i mezi sousedy. Ženy s dětmi jsou všude brány přednostně.
Pokud nastoupíte do autobusu, pozdravíte jak řidiče, tak spolucestující. Během jízdy si naprosto neznámí lidé povídají. Smějí se.
Kamkoliv vejdete, všude se hovoří. Všichni, ačkoliv často řeší velmi tíživé rodinné situace a nedostatek peněz, se radují ze života a jsou šťastní.

Jak si můžeme najít partnera?  Začněme tím, že všechny negace převedeme do kladné verze. Naše prosby jsou vždy vyslyšeny, proto je důležité správně si přát.

Např. říkat nechci být nemocen není to stejné jako říkat zdraví je přirozený stav mého těla a mé mysli.
Nebo nechci být sám není stejné jako do mého života vstupuje milovaný partner.

Naše mysl je jako rádio. Je to přístroj, který přijímá různé frekvence. A je na nás, kterou frekvenci si naladíme. Pokud se nám ta, která je tam nyní, nelíbí, přelaďme se na jinou. A jak se přeladit?

Požádejte vesmír o partnera. Vyšlete objednávku a jasně zformulujte, co hledáte. Jaký by ten člověk měl být, aby jste se oba milovali upřímně a silně... a pak ten požadavek vyšlete. Vesmír nás vždy vyslyší a pošle to, oč žádáme. Proto dávejte pozor, co si přejete. Pokud máte pocit, že vám vesmír neposlal to, co jste chtěli, že nereagoval, pak je to nesprávnou formulací vašeho přání.... Jakmile své přání zformulujete a vyšlete směrem k Bohu/Vesmíru/Univerzu/Energii (nebo jak tuto sílu nazýváte), odezvdejte mu je a důvěřujte. Důvěřujte, že se tak stane. Pevná víra je součástí této "objednávky". A její cena? Cena je vděčnost. Vděčnost za to, že toho partnera máte, vděčnost Vesmíru za to, že vám pošle přesně takového člověka do cesty, kterého potřebujete, a to vše tak, aby to bylo v harmonii s celým Univerzem.

Podrobnosti o tom, jak si přát a jak pracovat s energii najdete v mých audionahrávkách, které najdete  zde.

www.spokojeny-zivot.cz

Proč k nám nemoc přichází a co nám sděluje - audio č. 6

Vítám vás opětovně u dalšího audia. Téma, které jsem vybrala, je aktuální pro všechny. Nemoci nás provází celý život. Proto je dobré vědět, proč k nám přichází a co nám chtějí říct. Toto téma je tak obsáhlé, že se dá jen velmi těžko vtěsnat do jednoho videa. Věřím, že se mi v něm podařilo vám alespoň nastínit můj úhel pohledu.

Děkuji vám předem za komentáře pod videem, pokud vás zajímá nějaká konkrétní nemoc, pište.

Vaše Jolana

www.spokojeny-zivot.cz