Jak rozeznat ego od zdravého sebevědomí

Co je zdravá míra sebevědomí a co už je jednání, založené na egoismu? Mezi oběma směry je tenká hranice, která se někdy lehce překrývá a člověk může padnout do pochyb zda jednání, které zvolil, je to, které chtěl.

Zdravá míra sebevědomí dává člověku dobrý pocit. Dává mu křídla. Vnímá, že je stejně dobrý jako ostatní, není mezi ním a ostatními rozdílu v hodnotě kvalit. Každý člověk pochází ze stejného prazákladu, každý člověk je ze stejného "materiálu". Rozdíl je v tom, jak s tím, co dostává, zachází.

Nakolik si uvědomujeme svou vnitřní sílu a nakolik ji využíváme?
Zdravě sebevědomý člověk si uvědomuje své kvality, umí ohodnotit práci svou i práci druhých. Vnímá, že není rozdílu mezi žebrákem a boháčem. Oba typy přicházejí ze stejného Zdroje, každý na sebe ovšem přejímá jinou roli a jinak využívá darů, které mu byly předány při zrození. Na první pohled se může zdát, že jeden je na tom lépe. Je to ovšem jen zdání, klam prvního dojmu. Ve skutečnosti oba přebírají roli, pro kterou se rozhodli, každého z nich jeho vlastní role posouvá vpřed ve vývoji.

Naproti tomu člověk, který je pohlcen svým vlastním egem upřednostňuje svůj vlastní prospěch na úkor druhých. Člověk pohlcený vlastním egem trpí, protože vnímá, že se mu něčeho nedostává tak, jak by mělo. Srovnává svou situaci s druhými, ale nevidí, že dostává to, co sám dal. A protože egosticky založený člověk, který myslí hlavně sám na sebe, dává druhým míň než by měl, vrací se mu míň než by chtěl. Neustále prožívá nerovnost, nespravedlnost, vnímá nedostatek lásky, nedostatek pozornosti od druhých. Často má pocit nemilovaného dítěte, nedostatečně ohodnoceného pracovníka, nemilovaného partnera.

Najít vnitřní rovnováhu, nalézt tu správnou míru sebelásky tak, aby člověk byl v souladu s ostatními a nežil na úkor druhých nebo sebe samého, je práce na plný úvazek. Jako ukazatel správného směru je náš pocit. Když se cítíme dobře, jdeme správným směrem. Jakmile se cítíme špatně, někde jsme sešli z cesty.

Vedle těchto dvou modelů - egoisty a vyrovnaného člověka - je tu ještě jeden typ člověka. Je to člověk obětavý, který se rozdává druhým na úkor sebe samého. Je to opak egoisty. Myslí nejprve na druhé a pak sám na sebe. Na první pohled tento typ člověka může vypadat jako "správný", tedy model člověka, který by bylo dobré následovat. To by bylo možné, ovšem pouze v případě, že tento člověk rozdává na úkor sebe samého a necítí se při tom špatně. Musel by rozdávat druhým a přitom nečekat nic pro sebe. Nečekat nic nazpět. Dělat vše bezpodmínečně. Dávat dárky a nečekat, že mu druzí něco dají. Dělat si čas pro druhé a nečekat, že si druzí udělají čas pro něj. Toto je ovšem pro mnohé utopie, většina lidí se sice rozdat umí, ale po čase - někdy třeba i 20 letech - přijde zlom. Tento člověk si v sobě roky střádá "naději", že mu někdy někdo vrátí to, co dal.

Tuto roli na sebe často přebírají ženy matky a manželky. Celé roky mají na prvním místě rodinu, manžela, práci a sebe samou až na posledním místě. Vychovají své děti a po 20 letech v manželství mají pocit, že si jejich práce nikdo neváží.

Naše tělo je dokonalý nástroj, který nám ukazuje, pokud něco neděláme tak, jak bychom měli. Jakýkoliv diskomfort, disharmonie či nemoc jsou pro nás signálem, že je třeba změnit cestu, kterou jdeme.

Naše pocity jsou jako kompas. Na naší cestě nás navigují. Když se cítíme spokojení a šťastní, jdeme po vytyčené linii. Jakmile se ozve něco nepříjemného, nesouznění, disharmonie, je třeba něco změnit.

Často dlouho hledáme, která cesta je ta správná. Chceme vidět výsledek, chceme dojít do cíle. A tak stále hledáme, měníme cesty, měníme pohledy na situace, dokud si neuvědomíme, že naším cílem je právě cesta.

Mějte krásný čas,

Jolana
www.spokojeny-zivot.cz

foto: zdroj morguefile.com

Když mají dva lidé různé názory na stejnou věc či situaci...

Když mají dva lidé různé názory (říkejme jim A a B) například na nějakou osobu (osoba X) a přijde k nim někdo další (osoba C), kdo danou osobu, o které se mluví (X) zná, dochází ke hře, ve které oba dva (A,B) co debatu začali "útočí" na třetího (C), aby se přidal na stranu toho, kdo má pravdu.
Ten třetí buď cítí, že jeden z nich má pravdu (tedy souzní s jeho názorem) nebo se může stát, že nechce zaujmout stanovisko, aby žádného z nich nezranil a svůj názor si nechá pro sebe.

Pak je tu ještě další možnost....tu mám nejraději.
Můžeme být POZOROVATELÉ. Co takový pozorovatel dělá? Pozorovatel nemá v prvé řadě potřebu cokoliv hodnotit, kritizovat nebo posuzovat. Pozorovatel pouze sleduje to, co se děje okolo něho a tomu, co sleduje, nepřikládá žádný impuls. Nepovažuje nic za špatné. A pozor - nepovažuje nic ani za dobré.
Pozorovatel bere vše, co je, jako dobré, protože vnímá, že to, co vidíme okolo sebe, jsou pouze úseky, jsou to části něčeho vyššího, co se odehrává. Neznáme celý záměr a proto nemůžeme vědět co s čím souvisí a co je k čemu dobré.

Zde je krátký úryvek z knihy Dalajlamova kočka (str. 152):
"Příběh pochází z Japonska, z doby, kdy kůň nebyl jen koněm, ale také měřítkem bohatství.(...) Tenhle sedlák koupil svého prvního koně a celá vesnice se sešla, aby mu blahopřála. ,To jsi jistě hrdý na tak nádherného koně,´ říkali mu všichni. Sedlák však věděl něco o tom, jak je důležité zachovat si duševní rovnováhu, a tak se jen prostě usmál a pravil: ,No, uvidíme.´
 Brzo nato se kůň utrhl a utekl do volné přírody. Vesničané přišli za sedlákem vyjádřit mu svou soustrast. ,To je ale tragédie! Taková ztráta! Z toho se jen tak nevzpamatuješ!´ Sedlák se opět je pousmál a pravil: ,No, uvidíme.´ 
Neuplynul ani týden. Jednoho rána se sedlák probudil a zjistil, že kůň se vrátil a s sebou přivedl dva divoké koně. Nechali se poslušně dovést do stáje a zavřít. Vesničané nemohli uvěřit tomu, co se stalo. ,To je ale štěstí! To je důvod k oslavám! Kdo by věřil, že je něco takového možné!´ Samozřejmě že i teď se sedlák jenom usmál a pronesl: ,No, uvidíme.´
Jeho syn ty dva divoké koně začal krotit, což byla dost nebezpečná práce. Stalo se, že jeden kůň sedlákova syna shodil a ten si při tom zlomil nohu. Celé se to stalo krátce přede žněmi a sedlák syna nutně potřeboval, aby mu pomohl shodit úrodu. ,To máš tedy těžké,´ komentovali to vesničané. ,Přijít o synovu pomoc zrovna přede žněmi - co může být horšího!´,No uvidíme,´víc toho sedlák neřekl. 
Za několik dní vyslala císařská armáda do všech vesnic vojáky, aby naverbovali schopné mladé muže. Císař chtěl jít do války a potřeboval posílit armádu. Sedlákův syn měl ovšem zlomenou nohu, a tak k vojsku nemusel." A tak to jde pořád dál... 

Tím, že hodnotíme situace a osoby, tím, že se přikláníme k názoru, že něco je dobré a něco zlé, žijeme v dualitě. Dualita jako taková není špatná. Je to bytí, kde se pohybujeme mezi dvěma "protipóly". Když druhého člověka vnitřně odsoudíme, vytváříme si "karmickou vazbu". Naše nitro vnímá, že na určité vibraci nepřijímáme druhého člověka v celé jeho velikosti. Do budoucna si přitáhneme podobnou situaci, abychom se ji naučili přijmout a mohli tak vyrovnat "misky pomyslných vah", které máme každý ve svém srdci.

Jakmile dualitu odložíme, posouváme se ve vývoji do další fáze - stáváme se pozorovateli. Pozorovatel tím, že nehodnotí, už nemusí vytvářet další karmické vazby. Pochopil, že to, co vysílá, se mu vrátí. Pochopil, že když druhé přestane odsuzovat a kritizovat, když se je naučí přijímat v celé jejich velikosti, stejně tak když přijme sám sebe, nevytváří další negativní vibrace (tím chci říct nízkovibrační, negativní zde nemá význam špatného. Negativní vibrace jsou ty, které nás oddělují od celku - Jednoty).

Dlouhou jsem se bránila myšlence, že by mělo být špatné si o něčem myslet, že to je dobré. Vadilo mi žít ve světě, kde se neříká, že je něco dobré. Pryč byla doba, kdy jsem vnímala některé lidi jako "špatné". Přešla jsem do etapy, kdy jsem šířila "pozitivní myšlení" a obtěžovala tím všechny okolo. Od jednoho pólu jsem se přesunula na druhý. Na všem jsem hledala to dobré, chtěla jsem šířit dobro, chtěla jsem být pro dobro. V té době jsem ještě nevnímala, že vše je správné takové jaké to je a že vše má svůj důvod.

Páchala jsem dobro, kde jsem mohla. Všem jsem pomáhala, "zářila jsem" pro druhé. Nějakou dobu to úžasně fungovalo, cítila jsem se "nabitá" energií....Jenže pak přišel propad. A já si uvědomila, že ta energie, kterou jsem rozdávala všem okolo, byla moje. Neučila jsem lidi jak se nabíjet. Neučila jsem je jak být dynamem. Místo toho jsem jim dávala svou vlastní.

Být pozorovatelem, který není povinen hodnotit, být člověkem, který se nemusí přiklánět na ničí stranu, být člověkem, který si může užívat každý okamžik tak, jak chce, protože se nikomu nemusí zpovídat za to, co cítí a proč to tak cítí....je BÁJEČNÉ. Je to jako když malé dítě dostane novou úžasnou hračku. Raduje se, těší se z každé chvilky, kdy si s ní bude moct hrát.

Nevím jak dlouho mě bude bavit být pozorovatelem. Nevím, kam se posunu dál, co přijde jako další. Jedno ale vím jistě...že přijde něco dalšího, něco co mě posune ve vývoji opět vpřed. Něco, co mě obohatí o další možný úhel pohledu na náš krásný holografický svět, na tu hru, co si tu hrajeme.

Mějte krásný den,

Jolana

www.spokojeny-zivot.cz

fotky: zdroj morguefile.com

Z poradny - jak přitáhnout víc peněz do svého života.

Dobrý den,
velice mě zaujali vaše zvukové nahrávky na youtube.

Chtěla bych se zeptat ohledně nahrávky, jak přitáhnout víc peněz do svého života.
V mém katalogu, jsem si vybrala výhru v loterii. Pořídila jsem si tickety na vyplnění a plánuji je v polovině prosince podat.
Namalovala jsem si obrázek mé výhry a co si za výhru koupím, prožívám vize jak s přáteli oslavím výhru u moře, prožívám u toho hrozně moc velkou radot pokaždé co se na obrázek podívám a jsem za to moc vděčná.
Už ted vím, jak budu cestovat, koho z výhry obdaruju,  už  o sobě tvrdím že jsem milionář, jsem výherce v loterii :D

A tak zní má otázka, na netu se píše hlavně o tom jak přitáhnout peníze atd, ale co když jsem si vybrala v mém katalogu, že chci peníze získat tak, že vyhraju v loterii, může tak být?

Děkuji moc za odpověd a přeji krásný den :)

M.M.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Dobrý den,

zákon přitažlivosti funguje na 100%, co vysíláme, to si přitahujeme.

Samozřejmě je možné si takto přitáhnout výhru v loterii, otázka ovšem je, nakolik silně toto opravdu vysíláte.

Na druhé straně tím, že si něco přejete, "tvoříte". Je náročné domyslet všechny detaily takovýchto silných přání. Člověk si může myslet, že si přeje jen něco "hezkého", už ale nevnímá, že spolu s přáním z něj vychází mnohem víc. Je to proto, že kromě vědomých myšlenek přejímáme mnoho nevědomých. To se pak promítne při přání.

Dalším bodem je - proč si výhru přejete. To, že si ji přejete, je jen ukazatelem toho, že nejste spokojena s tím, co máte. Když nejste spokojena, vysíláte tím do vesmíru, že trpíte nedostatkem. A tak vám vesmír pošlet opět nedostatek. Takže na jednu stranu si přitáhnete něco, co jste chtěla, a na druhou něco, s čím nepočítáte.

Proto v případě takovýchto přání platí "dávej pozor na to, co si přeješ, protože se ti to může splnit".

Vesmír nám dává vše, co potřebujeme. Když ale nejsme spokojení, bereme jako samozřejmost to, co máme, vysíláme nespokojenost a nevděčnost. Protože pokud opravdu vnímáme to, že nám vesmír dá vše, co potřebujeme, jsme vděční za to, co máme a necítíme potřebu "si přát".

Nevím, jestli jsem vám sdělila to, co jste chtěla slyšet. Trik hojnosti spočívá v tom, že člověk vnímá vše, co dostává, vnímá hojnost kolem sebe a čím víc vděku z něj vychází, tím víc je mu dáno.

Pokud tohle děláte, dostane se vám všeho, co jste kdy potřebovala.
Pokud se vám něčeho nedostává, pak to nepotřebujete, je to jen projev ega, které vás chce polapit "na svůj lep".
 

Mějte krásný čas,

zdravím Jolana
www.spokojeny-zivot.cz

foto: zdroj morguefile.com

Proč je důležité říkat dětem pravdu, i když...

Víte, proč je podle mého názoru důležité říkat dětem pravdu, i když se nám to zrovna nehodí?

Ve svém životě se více či méně řídíme intuicí. Jak procházíme životními lekcemi, stále více si uvědomujeme, jak je důležité umět číst ve svých pocitech.
Ve škole jsme se naučili, jak počítat, jak psát, jak vypadá lidské tělo, co roste v přírodě, naučili jsme se Newtonův zákon a kdo objevil telefon, ale něco nás neunačili - jak se orientovat sami v sobě, jak dosáhnout spokojenosti a štěstí, jak poznat kdy se řídit rozumem a kdy intuicí, jak si věřit, jak vycházet s druhými...

Byla jsem vychována láskyplnými rodiči, kteří mi mnohé dali. Předali mi to, co sami považovali za to nejlepší a předali mi nevědomky i to, o čem si mysleli, že jako dítě nevnímám. Ale já to vnímala.

Ve své výchově chceme dát dětem to nejlepší, často jim dáváme i to, co se nám nelíbí a o čem netušíme, že naše děti mohou vnímat.

Poznámka k videu: Při nahrávání videa nebyla možnost zastavit nahrávání a pak pokračovat, a tak video nemá "konec". Přišlo mi, že v podstatě to důležité jsem sdělila, a tak jsem ho zpřístupnila tak, jak je....bez přípravy, bez korektur, prostě tak, jak to cítím a jak to s vámi chci sdílet.

Krásný den všem :)

Jolana

www.spokojeny-zivot.cz

Kdy končí osobní rozvoj?

Kde končí můj osobní rozvoj?
Kdy budu moci říct, že jsem s rozvojem skončila?
Poznám, až "tam" budu?

Toto byly moje otázky ještě než jsem začala s vědomým osobním rozvojem.
A jak to vnímám dnes?

Můj osobní rozvoj nikdy nekončí.
Jsem bytost, která se neustále vyvíjí.
Postupuji do dalších úrovní bytí.
Do úrovní, o kterých jsem netušila, že existují.

Nevím, co ještě přijde.
Jsem ráda, že to nevím.
Těším se na každý okamžik svého života.
Těším se na to, co přijde.
Raduji se z toho, co přichází.

Krásný den všem,

Jolana
www.spokojeny-zivot.cz

foto: zdroj morguefile.com

Z poradny - Lze pomocí zákona přitažlivosti přitáhnout i konkrétního člověka? 2 díl.

Děkuji Vám, rozumím tomu, co píšete, ale já od něho nevyžaduji,aby byl stále se mnou nebo aby mi patřil...jen s ním chci prostě být a vědět, že mě má rád. Jen jsem zmatená z toho, že na jednu stranu jsem přesvědčená o tom, že se k sobě vrátíme, ale na druhou stranu mám strach se přestat snažit a pustit to...aby to vesmír nebral, že už nechci :) Trochu jsem se do toho zamotala :)

S pozdravem V.

* * * * * * * * * * 

Milá V.,

už jen potřeba toho, že vás má rád je vlastně signálem vnitřní nejistoty. Pokud cítíte strach nebo jiný nepříjemný pocit (pocit, který vás nepovznáší), je to znamení oddělenosti od jednoty. Vesmír, Bůh, Jednota, Energie, na pojmu nezáleží...Někdo tomu říká láska. Je to ta nejvyšší vibrace, síla, která nás stvořila a která nás řídí. Jakmile se této síly pustíme, oddělujeme se. Vesmír nebude brát nic, co byste nebrala vy. Není vy a vesmír. Je jen jedno velké Jedno :) To, co cítíte vy, cítí i vesmír. To vy dáváte Vesmíru "znamení". To, co vysíláte, se vám vrátí. Pokud vysíláte strach, vrací se strach, vysíláte nejistotu? Vrací se nejistota.

 

Nemůže se vám vrátit něco, co jste sama nevyslala. Impulz, který vychází z nás, se nám navrací. Jako kruh, který začnete rýsovat. Z jednoho bodu vycházíte a po obkreslení kružnice se do toho bodu opět vracíte.

Mějte se, Jolana
www.spokojeny-zivot.cz

Z poradny - Lze pomocí zákona přitažlivosti přitáhnout i konkrétního člověka?

Dobrý den,

dívala jsem se na Vaše video na youtube a chci se zeptat, zda mohu pomocí zákona přitažlivosti přitáhnout i konkrétního člověka?

 

Rozešel se se mnou přítel, já ovšem vím, že je to můj životní partner a miluji ho. Stále za něho děkuji a jsem vděčná za jeho lásku. Od chvíle, kdy jsem se přestala zabývat křivdami z rozchodu, se ke mně "vrátil", ikdyž zatím jen kvůli sexu. Ted je nevím, je to díky mému myšlení nebo to nemá žádný význam? Jak to poznám?

 

Předem děkuji za odpověď, 

s pozdravem V.

* * * * * * *  * 

Milá V.,

co je to láska? Jak ji vy sama specifikujete?

Láska nemá hranice, láska je bez podmínek. Prostě je. Milovat někoho neznamená ho vlastnit. Milovat neznamená, že nám musí ten člověk stát po boku.

Pokud ho chcete mít po svém boku, protože ho milujete, supluje vám nějakou vaši nenaplněnou potřebu. Něco, co vám pocitově chybí a co vám on nahrazuje.
Je v pořádku mít partnera vedle sebe, pokud se ale jeho přítomnost stává potřebou a bez něj se necítíme být celou bytostí, je tu závislost a závislost není láska.

Vše je o pocitech. Kde cítíme nedostatek něčeho, hledáme jak ho nahradit a zapomínáme, že nedostatek vychází z nás. Nedostatek lásky člověka k němu samému.

Partner je ideálním zrcadlem, odráží nám to, co potřebujeme vidět.

Jakmile si začneme uvědomovat, že je třeba něco změnit a začneme na tom pracovat, začneme měnit své vibrace a naše okolí se začne chovat adekvátně. Protože stejné přitahuje stejné, to co z nás vychází přitáhne opět stejnou vibraci.

 

Přitáhnout lze cokoliv, je důležitý záměr a směr. Co chcete přitáhnout a proč. 

 

Můžete se zabývat tím, jak přitáhnout partnera zpět.

Můžete se zabývat tím, proč potřebujete přitahovat partnera zpět.

Ten kdo nejméně očekává získá nejvíce. Není limitován tím, co by se mělo stát a zůstává otevřen všem možnostem.

Když přijmete vše, co přichází, jako to správné a to jediné, co jste si svým dosavadním přístupem zasloužila, poděkujete a budete se soustředit na to, co z vás vychází, začne to k vám proudit.

Kdykoliv se vám nezamlouvá to, co k vám proudí, zamyslete se dobře co z vás vychází.

Mějte krásný den,

zdravím Jolana
www.spokojeny-zivot.cz

foto: zdroj morguefile.com