sobota 21. června 2014

Mentální úklid


Uklízet svůj domov je důležité. Jarní úklid má svůj význam, člověk se zbavuje starých nepotřebných předmětů. Vánoční úklid - takové to gruntování celého domu - má také svůj význam. Pokud se to nepřehání.

Jak snadné je pro vás zbavovat se starých nepotřebných věcí? Jste člověk, který dá sbohem starému harampádí jednoduše, nebo jste sběratel? Říkáte si, že by se vám to třeba v budoucnu ještě někdy mohlo hodit?

Všechny předměty, které si doma držíme, protože by se nám mohli v budoucnu hodit, si vlastně vsunujeme do svého života. Plánujeme, že je budeme potřebovat. Proto dávejte dobrý pozor, co si doma schraňujete, co nechcete vyhodit...protože jestli máte doma ve sklepě berle, pušku nebo třeba jelení parohy po pradědečkovi...mohlo by se vám lehce stát, že je budete ve svém životě potřebovat. Otázka je, zda po tom opravdu toužíte.



Mentální úklid je třeba provádět stejně jako ten domácí. Někdy nám trvá mnoho let než si uvědomíme, že to, co máme v hlavě, jsou přejatá myšlenky a názory a že je na čase zhodnotit, které ještě potřebujeme, zda je vůbec potřebujeme a čeho se máme zbavit, které názory a vzorce chování opustit, protože už pro nás nejsou přínosné.





Líbí se mi, co k tomuto tématu píše Louis Hay v knize Miluj svůj život. Zde malá ukázka...

* * * * * * * * * *
.......Jak jsme se z malého miminka, které zná vlastní dokonalost i dokonalost života, mohli změnit v osobu, jež má určité problémy a cítí se do jisté míry bezvýznamná a nemilovaná? Lidé, kteří milují sami sebe, cítí postupně stále větší lásku.
Představte si růži, když je malé poupě. Pak se rozvije v květ a do chvíle, kdy opadají poslední okvětní lístky, je stále krásná., stále dokonalá, stále ve změně. A s námi je to stejné. My jsme stále dokonalí, stále krásní a stále se měníme. Děláme to nejlepší, co můžeme, s poznáním, vědomím a znalostmi, které máme. A jak se naše poznání, vědomí a znalosti rozvíjejí, začneme dělat věci jinak.

Mentální úklid

Nyní je na čase prozkoumat trochu minulost a podívat se na určité názory, jimiž se řídíme. Pro některé lidi je tato část očistného procesu nesmírně bolestná, ale je nevyhnutelná. Pročišťovat něco je možné až poté, co to pořádně prozkoumáme.
Chcete-li důkladně uklidit pokoj, vezmete do ruky všechno, co v něm je a pozorně si to prohlédnete. Na některé věci pohlédnete s láskou a oprášíte je a vyleštíte, aby byly znovu krásné. Všimnete si, že určité věci potřebují renovovat a opravit a poznamenáte si, že to musíte udělat. Některé věci už vám přestaly sloužit a je načase se jich zbavit. Staré časopisy a noviny a použité papírové tácky můžete klidně vyhodit do koše. Při uklízení pokoje se nemusíte rozčilovat.
A naprosto stejně uklízíme i svůj mentální dům. Není nutné se rozčilovat jen proto, že jsou v něm některé názory, které je třeba vyhodit. Zbavte se jich tak snadno, jako byste po jídle vyhodili zbytky do popelnice. Chcete-li připravit večeři, budete se hrabat ve včerejších odpadcích? A připravujete li zítřejší zážitky tím, že se hrabete ve starých mentálních odpadcích?
Pokud vám určitá myšlenka či názor už neslouží, zbavte se jich! Neexistuje žádný psaný zákon říkající, že jestliže jste kdysi něčemu věřili, musíte tomu věřit navěky.

* * * * * * * * * * 



Pozorujte své vlastní reakce, pozorujte co ve vás vaše vlastní názory vyvolávají. Máte z nich dobré pocity? Pocity jsou jazykem duše, jsou pro nás důležitým ukazatelem, co je pro nás dobré a co ne. Když je nám z něčeho špatně, pak někde děláme chybu. Přejímáme názor, který není láskyplný, názor, který nám nedává křídla, naopak nám energii bere.




Neustále zkoumejte, zda názory, které máte, jsou ty, které mít chcete.

Nebojte se přiznat sami sobě, že jste šli "špatným" směrem. To, že jste si to uvědomili, vám dává možnost volby. Můžete směr změnit.

Mentální úklid nikdy nekončí. Jakmile se naučíte uklízet sami v sobě, budete se k tomu neustále vracet, protože čím víc budete uklízet, tím víc nepotřebných názorů a vzorců chování budete nalézat. Naučíte se žít vědomě, naučíte se mít rádi pořádek ve své hlavě, naučíte se mít rádi vědomé rozhodování, co do sebe vpustíte a co nikoliv.

Přeji vám zábavnou očistu :)

Jolana
www.spokojeny-zivot.cz








foto: zdroj morguefile.com


středa 4. června 2014

Z poradny - nevyrovnaný partner a atopický ekzém


Dobrý den paní Jolano, 

koukala jsem, že máte poradnu zdarma Již dlouho se trápím a nevím,jak z toho všeho ven. Mám přítele, se kterým jsem byla rok, poté se se mnou rozešel,ale když jsem si našla někoho jiného,chtěl mě zpět. Po 9měsících jeho přemlouvání jsem svolila,že to ještě zkusíme a vrátila se k němu (již předtím to neklapalo, protože se mi nevěnoval, byla jsem mu ukradená, žárlil a vlastně se mnou vůbec nedělal žádné aktivity, já pro něho dělala vše). 

Jak už to tak bývá, byl moc milý a pozorný, nosil květiny, vařil, uklízel.. Což se pak změnilo, teď nedělá vůbec nic. Nyní je z něho opět bručoun, člověk, co je sobecký, neváží si toho,co pro něj dělám, saje ze mě energii, nemluví se mnou, nezajímám ho, když přijde domů, sází tipsport a mně se nevěnuje. Nevím, co mám dělat dál. Myslím, že je v jádru hodný člověk, ale nese si ze své rodiny špatné vzorce. Když ho na to upozorním, jsem ta nejhorší a on v sobě žádnou chybu nevidí (je mu 35let). I já si nesu špatné vzorce, potřebuju hodně lásky, která mi zřejmě v dětství chyběla.  Prosím Vás, co mám dělat. 

Mám se mu nějak snažit pomoci? A jak? Nebo mám vztah ukončit a jít dál. Je mi už 30 let a chtěla bych rodinu a někoho, o koho se mohu opřít. Stále si vybírám nevyrovnané partnery, kteří mi lžou a sají ze mě energii. Mám od dětství atopický ekzém a ten se mi vždy s mojí špatnou psychikou velice zhorší. Proto Vás prosím o radu.
Velice Vám děkuji.



Klára

Milá Klárko,

jen vy sama můžete rozhodnout, zda s přítelem zůstanete, nebo vztah ukončíte. Rozhodnutí je vždy vaše. Obě cesty jsou možné a každá z nich sebou nese jiné prožitky. 
Lidé okolo nás jsou naše zrcadla. Pro vás není podstatné to, co váš přítel dělá či nedělá, ale to, jak na to reagujete vy. To, co vám vadí, řešíte u něj, ale ten komu to vadí, jste vy. Zkuste zvážit proč vám jeho chování vadí a co přesně vám na něm vadí. A proč se vy k němu chováte tak, jak se chováte a sklízíte to, co sklízíte. 

V každém vztahu může být rovnováha, pokud jeden z páru dělá příliš, na druhého toho zbývá míň. Ten partner, který je příliš aktivní, tím ve skutečnosti ubírá možnost tomu druhému, aby se podílel stejným dílem. Když to převedu do procent, představte si vztah jako 100%. Vše co se ve vztahu děje, je 100%. Pokud jeden z vás, ve vašem případě vy, dělá 80%, zbývá na druhého jen 20%.
Jak z toho ven? Aby druhým mohl přidat, potřebuje první ubrat. Zkuste sama sobě odpovědět PROČ máte potřebu tolik do vztahu vkládat. Čeho se bojíte? Jaké mínění máte o sobě samé? To, co vám chybí od partnera umíte dát sobě vy sama?
Umíte myslet i na sebe? Věnujete se sama sobě? Myslíte, že myslet na sebe je sobecké?

Člověk by měl umět nejprve dát sám sobě, protože jen vyrovnaný jedinec může rozdávat a sám při tom neutrpět pocit nedostatku. Je v pořádku pečovat o druhé, ale ne na úkor svých vlastních potřeb. Na prvním místě jsou potřeby vaše, pak jsou ostatní.

Jak sama píšete - stále si vybíráte nevyrovnané partnery. Než začnete pomáhat těmto partnerům vyrovnat se, zaměřte se na sebe.  Vyrovnejte samu sebe do ideální polohy.

Atopický ekzém má souvislost s funkcí jater. Psychika s tím velmi úzce souvisí. Pokud se stresujete, oslabujete svůj imunitní systém.

Nejlepší je začít s detoxikací jater, pít nějaký čistící bylinný čaj, detoxikovat játra a až poté posílit imunitní systém třeba echinaceou. Na internetu najdete spoustu návodů, tady je nejlepší řídit se svou vlastní intuicí, ta vám ukáže nejlépe ten nejvhodnější způsob pro vás. Já bych volila čistící čaj z bylinné lékárny, případně kopřivový, vhodné jsou též mladé pampeliškové listy do salátu. Konzumovat  rostliny s hořčiny jako grapefruity, pampelišky, hořké saláty apod. 

Ať se daří,

Jolana Dominguez

foto: zdroj morguefile.com

pátek 30. května 2014

7. Z mých berliček - japonská technika stlačování bodů

Zdravím vás moji milí čtenáři,
dnes jsem si vzpomněla na jednu z berliček, která pro mě před časem byla velmi velmi důležitá.

Dnešní berlička se týká velmi staré japonské techniky. Dozvěděla jsem se o ní před mnoha lety. Má kamarádka z Finska mi o ní pověděla. Darovala mi i knihu, abych se mohla naučit jak tuto techniku sama provádět.





Podstata japonské techniky stlačování bodů je tato:

Po dobu minimálně 3 minut (více znamená lépe) si stlačujete meridiánové body na těle.

Proč je potřeba tyto body stlačovat?
Stlačováním těchto hlavních meridiánových uzlů je stimulujete. Každá nemoc, která se nám projeví, je ve své podstatě blokem v toku energie meridiány. Když na tento blok působíme, začne se uvolňovat a energie může opět proudit.

Takto to zní celkem jednoduše. Je ovšem potřeba plně pochopit, že KAŽDÁ nemoc je zpráva pro nás, že KAŽDÁ nemoc má svůj význam a VŽDY je třeba hledat důvod PROČ se nemoc projevila, tedy co nám má být sděleno. Berlička ve formě stlačování bodů nám může pomoci odblokovat problém, nepomáhá nám ale pochopit, proč problém nastal. Proto ji nazývám berličkou. Má nám pouze ulevit, urychlit proces léčení, zpříjemnit dobu, která je pro nás náročná, protože nemoc pro nás náročná je.

Když měla moje dcera asi 10 měsíců, trpěla silným kašlem. Nechtěla jsem jít opět k pediatrovi, protože už jsem věděla co by následovalo - antibiotika, sirup na kašel, tabletky na zklidnění sliznic...určitě to znáte. Poprvé jsem vytáhla knihu, která mi ležela v šuplíku, a hledala, jak bych dceři mohla pomoci. Na jednom z obrázků bylo názorně zobrazeno kam přiložit prsty. U lopatek na zádech jsou body, které se drží lehce stlačeny. Využila jsem toho, že dcera usnula, spala na bříšku, a tak jsem jí po dobu asi 20 minut držela bodíky (u nás doma se této technice říká prostě - BODY). Občas se trochu zavrtěla, zakašlala a spala dál. Já držela, stála jsem u postýlky v nepohodlné pozici, síť proti moskytům se mi lepila na tělo, ale já nepolevila. Když se dcera probudila, už nekašlala. A nezakašlala už ani jednou.

Toto pro mě bylo přímo zázračné uzdravení. Stále jsem nemohla uvěřit, že by se z něčeho tak vleklého, jako je dětský kašel, mohla vyléčit za tak krátkou dobu. Ale bylo to opravdu tak. Stačilo jedno asi 20 minutové působení a blok byl rozpuštěn.

Bodíkování nám pomohlo ještě mnohokrát. A nejen u dětí, pomáhala jsem touto technikou i sobě, sousedům, švagrové atd. Šlo s tím hezky rozpustit bolení hlavy, ospalost, výrazně jsem si pomohla při gynekologických problémech...už ani přesně nevím kolikrát jsem tuto techniku použila. Někdy se přistihnu, že ji aplikuji nevědomě. Z rukou vychází energie, a to u každého člověka. Automaticky si ruce přikládáme k bolavým místům. Tělo samo nejlépe ví, co mu uleví, co mu dělá dobře.

Pochopení podstaty nemocí nám pomáhá vnímat své tělo. Když vnímáme jeho příznaky, potřeby, pak s ním lépe spolupracujeme a nemusí docházet k velkým a závažným nemocem. Čím dříve se začneme zabývat signály svého těla, tím dříve s tím můžeme něco udělat.

Určitě vás zajímá, jak se ona kniha, kterou jsem od mé kamarádky dostala, jmenovala. Autorkou je Ingrid Schlieske a kniha se jmenuje "Japanisches Heilströmen".

I přesto, že pro některé z vás kniha nebude srozumitelná (je v němčině, pokud vím přeložena nebyla), doporučuji vám se s ní seznámit. Je plná fotografií, obrázků a popisky si můžete přeložit snadno v překladačích na internetu.

Tuto techniku jsem se naučila sama pouze s knihou. Stálo mě to mnoho hodin úsilí, pokusů, omylů, ale i úspěchů. Největší odměnou pro mě bylo když jsem pomohla od rýmy mému manželovi - skeptikovi. Stlačování bodů mu pomohlo i přesto, že v to nevěřil.

Tato technika není založena na víře, jak jsem popisovala již výše - je založena na uvolňování bloků v energiích. Stlačování můžete provádět vy sami, můžete pomáhat sobě, dětem, rodičům, partnerům, přátelům...

Při této technice nedáváte nic ze sebe, nejste léčiteli, pouze využíváte toho, že skrze nás prochází energie. Nemusíte si nic představovat, dokonce se na to ani nemusíte soustředit. Časem se naučíte najít body rychle a spolehlivě. Pak už stačí pouze přiložit prsty, stlačit a nechat "ťukat". Jakmile energie proudí, ve svém prstu budete cítit jemné ťukání, asi jako když si přiložíte prsty na tepnu a cítíte své srdce. V tomto případě se ovšem nejedná o tepny, ale meridiány. Proto je v tom rozdíl i pocitově.

V knize je mnoho tipů jak si pomoci třeba i jen jednou rukou. Stlačování můžete provádět i ve škole, v tramvaji, v autě, kdekoliv kdy můžete mít volnou jednu ruku (to s tím autem píše autorka, já osobně při řízení potřebuji ruce obě, nemám automat).

Autorka Ingrid Schlieske napsala ještě jednu knihu, kterou vlastním. Jmenuje se myslím "Klopfen sie sich frei", je založena na metodě M.E.T., u nás známou především díky Sindy Katayamě jako EFT. I tuto techniku jsem vyzkoušela a osvědčila se mi výborně.

Případné dotazy ráda zodpovím, kdo si knihu koupí a bude hledat konkrétní body, může mě kontaktovat, ráda pomohu, vysvětlím, přeložím (nečekejte překlad celé knihy, pár řádek, atd... prostě to, co bude v mých možnostech.)

Přeji krásný den.

www.spokojeny-zivot.cz

pondělí 12. května 2014

Nepotřebuješ důvěru, nepotřebuješ hojnost, nepořebuješ víru!

PAMATUJ!

Nemusíš se učit důvěře. Nemusíš se učit důvěřovat. Ty už umíš důvěřovat dokonale. 100% tvého času důvěřuješ. Vždy, všude, za každých okolností důvěřuješ, že něco je pravda. Tvým problémem není, že by ses měl naučit důvěřovat. Problém je čemu důvěřuješ, čemu věříš. V tom je rozdíl.

Nepotřebuješ důvěru, nepotřebuješ hojnost, nepořebuješ víru! 

Ty už důvěřuješ dostatečně, nakolik budeš kdy potřebovat. Tvá víra už je dostatečně silná, nakolik potřebuješ. Tvoje důvěra už je natolik dostatečná, nakolik budeš kdy potřebovat.

Tvůj problém není v tom, že by ses měl učit hojnosti, že se máš naučit důvěřovat a věřit, tvým záměrem je přestat věřit v nedostatek. Přestaň důvěřovat v nedostatek. Přestaň mít hojnost nedostatku! Protože to je to, co máš. Protože ty nemůžeš postrádat hojnost, ty můžeš pouze mít hojnost nedostatku. VŽDY MÁŠ HOJNOST!

Zaměř se na to, co opravdu chceš, ne na to, co nechceš. Protože to, na co se zaměříš, se stane tvou realitou.

Když se zaměříš na to, že nevíš co máš dělat, budeš mít hojnost nevědění co máš dělat. Zastav to! Změň směr svých myšlenek. Zaměř se na to, co dělat chceš. Vždy víš, co opravdu chceš dělat. Dovoluješ si to ale? Dovolíš si dělat to, co chceš dělat? Proč věříš tomu, že to, co bys chtěl dělat, dělat nemůžeš? Co tě udržuje ve vibraci "nemůžu"?


Jolana Dominguez
www.spokojeny-zivot.cz¨


(část je volný překlad některých myšlenek z videa Bashar - Time maschine)
foto: morguefile.com



pondělí 21. dubna 2014

Cesta k sobě – víkendový workshop pro ženy 13.6.-15.6.




file0001983934364

Je důležité být ženou, která je:


  • v harmonii sama se sebou
  • zdravě sebevědomá
  • spokojená se svým tělem
  • respektovaná
  • uspokojená a naplněná
  • milující i milovaná
Co je tedy to, co nás brzdí, abychom takovými ženami mohly být? Jak si můžeme vytvořit realitu, která bude odrážet naše přání? Kdo vlastně jsme a kam směřujeme?

Víkendový seminář, který proběhne o víkendu od 13. června do 15. června 2014, bude zaměřen na všechny potřeby ženy. Odložíme frustrace, komplexy, nedostatky a zaměříme se do svého středu, kde je vše již obsaženo.

To, co nám nejvíce chybí, je přijetí sebe samých. Přijetí nás takových, jaké jsme. Se všemi našimi nedostatky. Všechny naše problémy a nepřijetí pramení z nedostatku lásky. A protože si ji neumíme dát samy, hledáme ji okolo. A pokud nám ji naše okolí nedává dostatečně najevo, jsme frustrované, nespokojené a lítostivé.

Během víkendu proběhnou besedy a přednášky na téma:
  • sebeláska a partnerství
  • sebevědomí, seberealizace a sebepřijetí
  • ženství a sexualita
  • menstruační cyklus a jeho vliv na ženu
  • mateřství versus interupce
  • péče o tělo, strava a zdraví

Mezi jednotlivými přednáškovými bloky si můžeme zacvičit jógu. Lekce budou přizpůsobeny tak, aby se mohly zapojit jak začátečnice (jako já), tak i pokročilé.



penzion1
Těšíme se na vás v příjemném Penzionu Nad Lípou v obci Plinkout (okraj přírodního parku Sovinecko – podhůří Nízkého Jeseníku). Součástí penzionu je 10 metrový venkovní bazén se solárním ohřevem vody, sauna a vinný sklípek.






K dispozici jsou dvoulůžkové pokoje s přistýlkou s vlastní koupelnou a kuchyňkou.

penz penzion4


Společenská místnost, kde budou probíhat naše aktivity

penzion6

V případě slunného počasí můžeme využít velkou dubovou terasu venku.
Pobyt je včetně celodenního vegetariánského stravování v bio kvalitě a z domácích surovin.

Semináři vás bude provázet Jolana Dominguez

078







a jógu s námi bude cvičit  Marcela Kučerová
marcela
















Bližší informace rozešleme emailem pro vážné zájemkyně. Kapacita pokojů – 9 osob.

Přihlásit se můžete pomocí formuláře zde.

Cena celovíkendového pobytu včetně veškeré stravy, přednášek, seminářů a cvičení jógy je 1900 Kč.

Těšíme se na vás :)

www.spokojeny-zivot.cz

úterý 15. dubna 2014

Vše je neutrální, náboj pozitiva nebo negativa si vytváří každý sám aneb jak se naučit brát si z každé situace to, co nám prospívá

Vše se děje tak, jak má.

Každá situace, každý člověk a každý stav nám mohou předat důležité informace. Je jen na nás, zda se naučíme je vidět a přijímat.

To, co nás obklopuje, je svět takový, jaký ho chceme vidět, svět jaký chceme mít. V každý okamžik se můžeme rozhodnout, zda v dané situaci přijmeme to, co je pro nás přínosné.






Přeji vám krásný den,

Jolana
www.spokojeny-zivot.cz

pátek 4. dubna 2014

Proč je důležité vyjadřovat vlastní pocity a potřeby

Pocit frustrace a vnitřní nespokojenosti a nenaplnění není výsadou žen. Tyto pocity zažívají miliony lidí všude ve světe. Dříve jsem se vnímala jako jedinec, který zažívá těžké chvilky. Myslela jsem si, že mé problémy nikdo jiný nechápe, že to, co se mi děje, je svým způsobem nespravedlivé a chtěla jsem to změnit.

Začala jsem hledat jak změnit svou frustraci na pocit uspokojení ze sebe samé, jak mít dobrý pocit z toho, co právě dělám, jak si věřit a jak umět uspokojit své potřeby.

Znáte pocit, že vás nikdo nemá rád, že vás nikdo nechápe, máte pocit, že jste outsider, člověk který nezapadá do žádné kolonky, v každé společnosti jste mimo, protože témata o konzumním způsobu života vám nic neříkají? Vidíte jak druzí dělají něco špatně a chcete jim poradit a místo toho jste za toho špatného vy? Že chcete změnit svět k lepšímu, ale nikdo vám nenaslouchá, všem se to zdá být jedno?  Pokud jste si zodpověděli alespoň na jednu otázku ano, pak víte, jak jsem se cítila.

To všechno jsem jako mávnutím kouzelného proutku změnila. Pochopila jsem totiž princip, na kterém funguji. Pochopila jsem jaký myšlenkový vzorec mě ve starých pocitech udržoval, změnila jsem ho a vytvořila jsem vlastní myšlenkový vzorec, který mi vyhovuje.

Cítit vnitřní naplnění, mít radost sama ze sebe, mít dobrý pocit ze všeho co dělám i když se mi to vždy nepodaří na jedničku - to je moje dnešní realita. Naučila jsem se přeladit.

Pochopila jsem, že vše, co nás obklopuje, vše co tvoří naši vlastní realitu, je neutrální. Každá daná situace nemá předem dáno, zda je "dobrá či špatná", "pozitivní či negativní". Ač to často vypadá, že něco je vyloženě negativní a něco je vyloženě pozitivní, opravdu vše je neutrální. Každý člověk sám udává, jak na něj situace působí, zda ji vnímá pro sebe přínosnou nebo ne.

Zjistila jsem, že je pro mě těžké říkat co chci. Odešla jsem z bývalé práce a chtěla si hledat novou, ale bylo těžké najít práci, která by odpovídala mým požadavkům. Věděla jsem jistě, co už dělat nechci, ale nebyla jsem si jistá, co vlastně dělat chci. Nevěděla jsem na co se zaměřit, kterým směrem jít, co je to správné, co mám dělat.

Je těžké jít za svým cílem, když nevíme, co naším cílem je. Nejprve je potřeba si uvědomit, o co usilujeme. Pak se můžeme vydat tím směrem. 

Když nevíme, co chceme, nejlepší je začít tím, co nás nejvíc baví. Dělat to, co nás těší, baví a naplňuje, co nám pomůže naladit se na vibrační hladinu tvořivosti. Když tvoříme, jsme tvořitelé. Možná hned napoprvé nepoznáte, co vlastně dělat chcete. Je úplně jedno čím začnete. Jakmile děláte, co vás těší a děláte to tak dlouho, dokud vás to těší, sami pocítíte, zda u té činnosti setrváte nebo vás napadne jiná činnost, která vás těší víc. A tak se postupně dostanete až tam, kam jste chtěli - dozvíte se, co chcete.

Vždy jsem si myslela, že jsem otevřená a nemám problém s tím říct, co chci. Moje upřímnost mi bývala vytýkána jako nedostatek. Zvláštní - protože pokud se zeptáte lidí, co jim nejvíce vadí, většina řekne, že lež.
Říct upřímně svůj názor jsem uměla, ale říct, co opravdu chci byl trošku problém. Bála jsem se reakcí svého okolí, bála jsem se zda mě budou přijímat a mít rádi, i když jim řeknu něco, co se jim třeba nebude líbit. A tak jsem si nechávala líbit to, co se mi nelíbilo. A to až do bodu, kdy jsem si uvědomila, že druzí lidé sami nepochopí co chci, že jim to budu muset říct, anebo budu odsouzená celý život žít ve frustraci z toho, že manžel nepozná co mám ráda, že neví jakou květinu mi dát, že ho nenapadne mi nějakou koupit, že si nevzpomene na mé narozeniny, že v práci nikdo neocení mou práci, protože se neumím vychválit a svou práci prezentovat, že děti budou opakovat ty stejné chyby, protože jim neukážu, jak to mají dělat "správně" - tedy přínosně pro ně...

Kdo neumí říct, co má rád, má problém i v sexu. Ten druhý může poznat co se vám líbí, ale taky nemusí. Většinou se řídíme tím, co nám samotným dělá dobře a to pak děláme tomu druhému. Jenže už tady narazíme na první úskalí - muž má jiné potřeby než žena. Muž je energeticky úplně někde jinde. Tak, jako muž neví, jaké to je být ženou, neví žena, jaké to je být mužem. Aby vztah fungoval po všech stránkách, je důležité mít bezbariérovou komunikaci. Možnost říct, co potřebuji, co mám ráda, umět naslouchat potřebám partnera.

Hovor o intimních stránkách sexuálního života bývá pro mnoho lidí ožehavé téma, právě proto, že se bojí vyjádřit upřímně své potřeby. Často se soustředíme na to, co se nám nelíbí, říkáme partnerovi, co dělat nemá, ale už zapomínáme říkat, co dělat má, co se nám líbí. Partner může pak být frustrovaný, protože nabyde pocitu, že nic nedělá dobře.

Řekla jsem STOP všem svým myšlenkovým hrám, které mě udržovaly v pozici chudáka. Začala jsem komunikovat na jiné úrovni - vyjadřuji své potřeby, sdílím své pocity a hlavně - NIC si neberu osobně z toho, co mi říká druhý člověk. Každý vyjadřuje svou realitu, každý má svou vlastní pravdu, protože se na ni dívá svýma očima, očima člověka se specifickými potřebami. Když ve škole zbývá 5 minut do zazvonění konce hodiny, jeden žák může sedět a netrpělivě čekat, kdy zazvoní, aby už byla přestávka, zatímco druhý by chtěl, aby minuty plynuly pomaleji, protože dopisuje písemnou práci. Žena, která nechtěně otěhotněla, vidí své těhotenství jako problém, zatímco žena, která roky usiluje o otěhotnění by byla v sedmém nebi, kdyby jí její těhotenský test ukázal pozitivní výsledek.

Vždy je to jen o úhlu pohledu, nic není takové, jaké se na první pohled zdá.

Nebojte se říct si o to, co potřebujete. Když to neřeknete vy, kdo to udělá za vás? Když to neřeknete teď, tak kdy bude lepší příležitost? Ta správná chvíle je vždy. Vždy můžete změnit své myšlenkové pochody tak, aby vám bylo dobře, abyste byli vnitřně naplnění, uspokojení, šťastní a tvořili si takový život, v jakém vám je nejlíp.

Někdy si zažíváme těžké chvíle, někdy sejdeme z cesty a zažíváme přesně to, co nechceme. I to je správně. Krátká odbočka nás pomůže rychleji nasměrovat zpět na správnou cestu.

Žádná změna nenastane sama od sebe, je potřeba nejprve vědět, co chceme, a pak udělat potřebnou akci - neboli teorie bez praxe bude vždy jen teorií.

Ať se vám hezky tvoří vaše realita a zažíváte přesně to, co potřebujete :)

Jolana
www.spokojeny-zivot.cz


foto: zdroj morguefile.com

I negativní situaci lze přetavit ve prospěch

Kdyby vám před covidem někdo řekl, že přijde doba, kdy bude zakázáno volně dýchat, jít si pro rohlíky bez respirátoru nebo se volně projít t...