Když jsem začala s Novou cestou, vnitřně jsem cítila, že nastala další etapa mého života, která bude jiná, než jak jsem svůj život znala doposud.
Duchovno, ezoterika, Bůh, to byly pojmy, které mne zajímaly vždy....teoreticky.... V posledních několika letech jsem cítila, že je můj život veden. Důvěřovala jsem své intuici a ač jsem nevěděla, proč mám některé kroky udělat a jaký "zisk" z toho můžu mít, šla jsem tam, kam mě posílali mí duchovní rádci, moje intuice, MŮJ BŮH. A tak jsem byla vedena přes polovinu zeměkoule, dovedena do jednoho města, do jedné komunity...neustále přicházely "indicie". Stačilo jen věřit a konat v souladu s nimi. Vše se dělo tak nějak samo, jednoduše...
Když přišla Nová cesta a já cítila, že nastává "nová doba" i pro mě, trochu jsem se bránila. Nedokázala jsem úplně vše slepě přijmout....občas se objevila nějaká pochybnost....Vize, které přicházely, byly stále intenzivnější, stále konkrétnější....cítila jsem, že mám konat. Nevěděla jsem přesně jak, kdy a proč...Jakmile jsem se napojila na "zdroj", opět synchronicita zapracovala a vše přišlo.
Mě to ale nestačilo, ptala jsem se Boha, ano drze jsem se obracela přímo na něj a žádala "DŮKAZY". Takové, které mne přesvědčí, že ty vize jsou opravdové, ne pouhé představy a fantazie, sny....
A Bůh opravdu přicházel.....dával mi důkazy.....měl se mnou tu trpělivost a stále dokola mi dokazoval, že mé vize jsou opravdové, že to JÁ SAMA jsem si kdysi předurčila to, co nyní přichází. Vnímala jsem sílu svého Vyššího Já.....
Začala jsem konat. Vše bylo nové, neznámé. Lidé okolo mě podporovali, kdykoliv jsem požádala o pomoc, ta přišla....kdykoliv jsem potřebovala poradit....objevil se někdo a dané téma mi objasnil....."náhoda za náhodou" jak by možná někdo řekl....jenže - náhody nejsou :)
Stále více času padalo na Novou cestu. Ozývalo se víc a víc lidí s žádostí o pomoc. Intuice mi radila opustit velmi lukrativní a velmi dobře placené místo, které svého času bylo pro mě velkým přínosem. Cítila jsem, že mám odejít. Mnoho lidí okolo mě mi radilo v dobré víře, ať neblázním a zůstanu na teplém a jistém místečku. Ale moje intuice, mé Vyšší Já mi stále intenzivněji a naléhavěji sdělovalo, že MUSÍM opustit práci, kterou jsem dělala, práci kde bych mohla být po celý zbytek života (z jejich strany). Že musím opustit tuto jistotu. Po několika měsících jsem cítila, že přišel ten okamžik. Odešla jsem. Vůbec jsem se nebála, protože jsem se cítila vedena. Je to krásný pocit, když se můžeme oprostit od strachu, když se necháme vést. Protože to, že se necháváme vést je větší pocit jistoty než jisté pracovní místo. Je to pocit, jako když se malé dítě může s jistotou obrátit na svého rodiče a ví, že když ho potřebuje, bude tam. Že ho vezme za ruku a povede tam, kde mu bude dobře. Tam, kde to pro něj bude nejlepší....
Jako malá jsem se nebála o budoucnost, neměla jsem pochyby....byly tu mí rodiče, kteří vždy věděli, co dělat. Byla jsem v bezpečí tenkrát a cítím se v bezpečí i dnes.
Ze srdce přeji každému, aby našel odvahu vrátit se do této bezpečné zóny, do pocitu, který zná z dětství. Děti jsou naši největší učitelé, ukazují nám, kde jsme se ztratili na cestě....
Ale abych se vrátila k tématu...peníze....co mají společného s duchovnem? Hodně. Peníze jsou prostředkem. I duchovní člověk je člověk, který má své potřeby. Je to stejný člověk jako dělník, ředitel nebo kdokoliv jiný. Všichni máme své potřeby. Věřím, že jednoho dne přijde čas, kdy prostředkem k uspokojení našich potřeb bude "nový systém, nový prostředek".
Hodně lidí by chtělo, aby "duchovní věci" byly zadarmo. Aby kurzy, konzultace, porady, články.....aby vše spojené s duchovním růstem, bylo zdarma. I já jsem vedla svůj vnitřní boj, cítila jsem, jak hluboce je v nás zakořeněno chtění "něčeho za něco" na hmotné úrovni. Nejsme příliš zvyklí dát něco hmotného a dostat něco nehmotného. Jediné, co mě tak napadá, je elektrická energie....ta v podstatě taky není vidět a většina za ni platí bez přemýšlení.
V mých vizích přišla i vize toho, co bude mou náplní do budoucna. Přišla vize "duchovního učitele". Pojem duchovní učitel pro mě byl nejprve příliš "vysoko", necítila jsem se natolik dokonalá. Ale pochopila jsem, že i duchovní učitel je práce jako každá jiná a že má mnoho různých hladin. Tak jako jsou učitelé v jeslích, mateřských školách, základní školách, středních školách a univerzitách, jsou i duchovní učitelé v různých energetických úrovních. Děje se tak právě proto, že my lidé se nacházíme v různých úrovních, vibracích, frekvencích chcete li....jako když ladíme rádio. V jeden okamžik existuje mnoho různých frekvencích...žádná není horší ani lepší, všechny mají své posluchače....Nejde o to "být nejlepším", jde o to posloužit druhým, umožnit jim pochopit to, co vědí, jen to neumějí prakticky uchopit.
Při svých konzultacích, terapiích nebo třeba i jen přátelských posezeních jsem pochopila jedno...záleží na tom, co z nás vychází, co vysíláme směrem k druhým. Pokud mám dobrý záměr pomoci druhému člověku, cítím se dobře. Pokud ten druhý chce chápat souvislosti, umožní sám sobě vidět to, co předtím neviděl. Já nepředávám druhým informace, které by nevěděli. Někdy se dozví něco nového, tady jde ale o to, aby to, co vědí, uměli uchopit, pracovat s tím, aby viděli spojitosti, souvislosti, aby viděli proč se jim děje to, co se jim v životě děje....kde v minulosti to má souvislost a jak to mohou sami napravit....Duchovní učitel je pouhý prostředník. Není to někdo, kdo by rozdával moudra, kdo by učil "novou látku". Duchovní učitel ukazuje druhým, jak v sobě najít to, co právě potřebují a jak to použít. Všichni v sobě máme již vše obsažené, jen jsme to zapomněli. Počítač plný informací bude člověku, který ho neumí používat, k ničemu. Ale pokud mu někdo dá školení, jak se počítač používá, jak se dostane k informacím a jak je může využívat ke svému prospěchu, rázem se z nepotřebné věci stane něco velmi potřebného.
Pomáhat druhým najít svou podstatu, najít sami sebe, se stalo mou novou prací, mým posláním, mým povoláním a mým úkolem. Cítím, že konám v souladu jak sama se sebou, tak v souladu s Univerzem. Cítím, že to, co dělám, má smysl. Píšou mi nejrůznější lidé s žádostí o pomoc při nejrůznějších problémech v jejich životě. Mým jediným úmyslem je jedno - dovolit jim nahlédnout na jejich problém mýma očima. Ukázat jim "jiný úhel pohledu". Energie plyne a čím vyšší vibrace máme, tím snažší je vidět různé úhly pohledů. Je možné vidět situace z několika úhlů, které se vzájemně doplňují.
Pokud cítíte potřebu pomoci s nějakou oblastí vašeho života, jsem tady. Nechci z nikoho tahat peníze "ve jménu duchovna". Pouze chci plynout a dovolit i vám plynout s proudem života. Pokud máte pochybnosti...nechte si své peníze. Vemte si svůj díl zpět. Pro mě je důležitější ponechat energii na úrovni, která nás obohatí všechny. Pokud by měl vzniknout blok na vaší straně proto, že máte pocit, že jste za své peníze nedostali "dost", raději si své peníze vemte zpět. Nebo mi je ani nedávejte. Pro mě je důležitější, že zůstanete v dobré náladě, než abyste měli sklouznout do nízkých hladin v pocitu, že vás někdo ošálil. Konzultace, kde by si někdo už v počátku nebo v jejím průběhu vytvořil blok, by nebyla přínosná. Byl by to ztracený čas. Je jednodužší někomu darovat část mého času než vytvořit blok v toku energie mezi námi. Vždyť jsme všichni jedna rodina. Peníze jsou důležité, je jich třeba k životu (alespoň pro většinu lidí), ale nejsou tím nejdůležitějším.
A tak až půjdete někam na nějaký kurz, terapii nebo oslovíte třeba i mě....nemyslete na to, kolik vás to stálo. Neblokujte se zbytečně! Nedovolte, aby vám vaše ego neumožnilo přijímat to, co k vám proudí. Raději se ozvěte a řekněte to, co cítíte. Myslím, že každý, komu jde o blaho celé společnosti, vás pochopí.
Krásný den všem :)
